Abeceda DPH a novela 2025

Abeceda DPH a novela 2025

Ing. Jan Ambrož

Tento článek je věnován potřebnému vysvětlení základních pojmů pro pochopení fungování daně z přidané hodnoty. Nazvali jsme je kategoriemi a je jich dvě stě (!) a většiny z nich se týká aktuální novela zákona o DPH.

Pro mnohé čtenáře je to jistě překvapivé, ale musíme zdůraznit, což potvrzuje níže mimo jiné výčet nově zařazených kategorií, že se objevují další výrazy, jejichž názvy by mohly být pro běžnou praxi zavádějící.

Rozhodující je, že se vždy jedná o názvosloví, se kterým pracuje zákon o dani z přidané hodnoty – a ve většině případů je jejich obsah specifický, účelově upravený pro potřeby této daňové normy.

Odkaz na zákony

Je-li v textu uveden paragraf ("§..."), jedná se o konkrétní ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále "zákon"). V jiných případech je součástí odkazu název příslušného zákona nebo vyhlášky (například ZDP aj.).

Novela zákona

Při zpracování textu jsme se rozhodli pro zvýraznění aktuální novely účinné od 1. ledna 2025, neboť obsahuje téměř 500 úprav a mnoho z nich je zásadních. Proto související kategorie je označena (*) nebo se v textu odkazujeme na "novelu". Pokud dochází pouze k formálním úpravám, přečíslování aj., novinka není komentována.

Změny u nemovitých věcí mají být platné od 1. 7. 2025 a další později, také na ně upozorňujeme (**).

Přehled kategorií

 NahoruA

 NahoruArchivace

Zákon klade velký důraz na uchovávání dokladů, v návaznosti na pravidla pro záznamní evidenci máme na mysli archivaci, a to podle § 35 ZDPH. Podmínky pro převod listinných podkladů na elektronickou popisuje podrobně § 35a. Daňové doklady se musí archivovat po dobu deseti let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

 NahoruAutomobil*

V praxi používáme pojem automobil, podle názvosloví se pro účely zákona jedná o dopravní prostředky a speciálně o "nový" dopravní prostředek podle § 19 (před novelou v § 4 odst. 4 ZDPH). V zákoně je též definován osobní automobil, a to v § 4 odst. 4 písm. d).

Pro standardní případy pořízení nebo využívání automobilů platí obecná pravidla, ale pořídí-li si neplátce například nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinen podat daňové přiznání a uhradit daň podle aktualizovaného § 19 a násl., viz povinnost přiznat daň.

Výjimek u automobilů je více, třeba při určení místa plnění podle § 10d pro nájmy dopravních prostředků.

 NahoruB

 NahoruBagatelní pohledávka*

Zásadní novinkou je možnost získat zpět daň na výstupu, pokud plátce eviduje "nevýznamné" neuhrazené pohledávky, nazývané bagatelní pohledávky, výše jedné je maximálně 10 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Přesná pravidla nalezneme v § 46 odst. 1 písm. i), pohledávka je alespoň 6 měsíců po splatnosti a souhrn pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nebude přesahovat částku 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok, dlužníka je nutné minimálně dvakrát písemně vyzvat.

 NahoruBenefity

Tento pojem v zákoně o dani z přidané hodnoty nenajdeme. Každý zaměstnavatel, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, řeší, jak se poskytované benefity (zaměstnanecké výhody) posuzují nejen z pohledu daně z příjmů, ale také daně z přidané hodnoty.

Ve většině případů se jedná o standardní zdanitelné plnění. Speciální pravidla se uplatní, je-li přijaté zboží nebo služba využita pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, což je definováno například v § 13 odst. 4 písm. a) a § 14 odst. 3 písm. a), resp. navazujících ustanoveních na tyto paragrafy. Není náhodou, že se u těchto plnění aplikuje cena obvyklá. Viz též osobní spotřeba.

 NahoruBývalý plátce*

Označení kategorie je možná zvláštní, ale vystihuje podstatu: jedná se o daňový subjekt, který přestal být plátcem, je bývalým plátcem. Má nyní po novele uloženo více povinností (má i práva), například snížit původní odpočet daně – viz dlužník, oprava základu daně osobou povinnou k dani, zrušení registrace.

 NahoruBrexit

Od 1. ledna 2021 platí pro subjekty se sídlem ve Velké Británii a Severním Irsku jiný status, místo osoby povinné k dani v jiném členském státě se staly zahraniční osobou aj.

Při brexitu byla odsouhlasena zásadní výjimka: u zboží se klasifikovalo Severní Irsko jinak (!) – jako kdyby bylo stále jiným členským státem – pro roky 2021 až 2024.

A nelze pro tyto země aplikovat nový režim pro malé podniky.

 NahoruC

 NahoruCelní sazebník

Plátci daně z přidané hodnoty musí správně posoudit, jakou sazbu daně z přidané hodnoty přiřadí k uskutečněnému plnění. Pro zboží je klíčový celní sazebník, resp. kódy v tomto sazebníku uvedené, na které se mimo jiné odvolávají přílohy k zákonu.

 NahoruCelní úřad

Například pro dovoz zboží nízké hodnoty je místně příslušný celní úřad pro středočeský kraj, viz § 109c odst. 3.

 NahoruCena obvyklá*

Pro určení základu daně je několikrát zdůrazněno, že musí být stanoven na úrovni ceny obvyklé, jejíž hodnota je popsána v § 36 odst. 15. Tato cena má v principu odpovídat nezávislým vztahům v podmínkách volné hospodářské soutěže, případně se jedná o tzv. nákladovou cenu. Jako příklad lze uvést plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností. Princip ceny obvyklé se uplatňuje také v případech vyjmenovaných v § 36 odst. 6.

V zákoně je zdůrazněno, že se provádí úprava základu daně na úroveň ceny obvyklé v § 36a. Zapomíná se, že se to týká i osvobozených plnění, aby nedocházelo ke zkreslení krácení nároku na odpočet daně. Viz spojené osoby. Tato povinnost platí pro všechny společníky téže společnosti bez ohledu na jejich status k DPH.

 NahoruCestovní služby*

Většina občanů se setkala se zvláštním režimem daně z přidané hodnoty u cestovních služeb podle § 89. Z pozice zákazníka zjistili, že poskytovaná část těchto služeb je se základní sazbou daně nebo je osvobozena od daně (území EU a třetí země).

Speciálně se zatížení daní z přidané hodnoty týká tzv. přirážky poskytovatele. Uvedené platí, pokud jsou skutečně splněny zákonem stanovené parametry pro zařazení služby do této kategorie.

Jsou určeny specifické postupy například pro přijatou úplatu (zálohu) a navazující způsoby výpočtu (koeficienty).

Doplněno bylo v § 89 odst. 12, že se za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země nebo přeprava zpět na území Evropské unie.

 NahoruCizí měna*

Zákon v § 4 odst. 5 (novelou zpřesněný) přejímá pro přepočet cizí měny obecně známá pravidla uplatňovaná v účetnictví a daních z příjmů. Přesto se s přepočtem na českou měnu setkáme v zákoně na více místech, například pro dovoz zboží (§ 38), opravu výše daně (§ 43) atd. Odlišné přístupy se uplatňují u zvláštního režimu jedno správní místo. Daň se platí v EURu.

Stále je zachováno zjednodušení u oprav základu daně, které se týká více plnění (viz sleva), když lze podle § 42 odst. 7 použít i první platný kurz prvního pracovního dne kalendářního roku.

 NahoruČ

 NahoruČasový nesoulad

Jaká práva a povinnosti mají plátci v případech, kdy dochází k nesprávnému uvedení daně za jiné zdaňovací období (chybě) – v praxi hovoříme o časovém nesouladu, popisuje § 104. Doplňme si, že jako ve většině případů se uplatňuje obdobný přístup též k identifikovaným osobám.

 NahoruČasový test*

Pojem všem známý z daně z příjmů fyzických osob, neboť testujeme splnění podmínek pro osvobození od daně. Obdobně časové testy používáme v zákoně u dodání nemovitých věcí podle § 56.

Existují ještě složitější případy, a to úprava odpočtu daně (§ 78 a násl.) pro dodatečné korekce u dlouhodobého majetku, u nemovitých věcí po dobu deseti let. Pro majetek, který není dlouhodobým majetkem, lhůta pro testování je tři roky a vede k tzv. vyrovnání odpočtu (§ 77).

Samozřejmostí jsou specifické časové testy (lhůty) pro registraci (až 60 měsíců u změny režimu), zrušení registrace (jedenáct měsíců pro dodanění u drobného majetku) aj.

 NahoruČlen skupiny*

Je třeba se podrobně seznámit s novinkami pro skupinu. Například podle § 5a odst. 1 skupinu může vytvořit personálně spojené seskupení nebo kapitálově spojené seskupení, pokud podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje alespoň 40 %. Členem skupiny může být pouze osoba, která má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku.

Za skupinu jedná určený tzv. zastupující člen skupiny, osobou povinnou k dani není člen skupiny. Registrace se provádí podle § 95a, skupina se stává podle § 95a odst. 2 plátcem vždy od 1. dne následujícího kalendářního roku – nutné je dodržet procesní lhůtu: "...pokud je přihláška k registraci podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku.".

 NahoruD

 NahoruDaňová informační schránka

Pro daňové subjekty je zásadní rozšíření funkcionality daňové informační schránky ("DIS") podle § 69 a násl. DŘ, daňového řádu. Například při podávání daňových tvrzení přes DIS, které je jednodušší (kopírování identifikačních údajů aj.).

 NahoruDaňová kontrola

Pokud bude správa daní provádět daňovou kontrolu, což je u daně z přidané hodnoty běžné, vezměte v úvahu úpravy uvedené v § 85 a násl., daňového řádu, které se týkají mimo jiné zahájení a ukončení kontroly. Zásadní je průběh kontroly, informování o jejím stavu, neboť správce daně: "...sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů...".

Doplňme si pro pořádek, že jsme použili zjednodušení, neboť v Daňovém řádu se hovoří o složitém procesu nazvaném "Kontrolní postupy".

 NahoruDaňové přiznání*

Povinnost podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty je uložena § 101 a násl. ZDPH. Ve vyjmenovaných případech tak musí učinit osoba identifikovaná, ale i neplátce. Zapomíná se, že "tuzemský" plátce podává daňové přiznání vždy, tedy i "nulové".

Daňové přiznání se zpracovává do 25. dne následujícího po příslušném zdaňovacím období, kdy je případná vlastní daňová povinnost splatná (nadměrný odpočet se vrací do třiceti dnů). Zákon v § 101 odst. 2 zdůrazňuje, že lhůtu nelze prodloužit.

Specifická pravidla se uvádí v § 101b pro úpadky a pozůstalosti aj.

Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni podat elektronicky daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podle § 101a.

 NahoruDaňové tvrzení

Pokud bude daňový subjekt podávat daňová tvrzení týkající se daně z přidané hodnoty, daňový řád jednoznačně upravuje, že se týkají jak řádných, tak dodatečných přiznání, což je potřebné pro správné posouzení jiných procesních náležitostí popisovaných v Daňovém řádu.

 NahoruDaňový doklad*

Prokazování je u daně z přidané hodnoty naprosto zásadní povinností, proto je v § 26 až § 33a důsledně popsáno: kdo musí daňový doklad vystavit, typy a náležitosti daňových dokladů. Pro jejich archivaci aplikujeme § 35 a § 35a.

Daňové doklady mohou být v listinné i elektronické podobě, jak je to potvrzeno § 26 odst. 2. Vystavují se do patnácti dnů od uskutečnění plnění, není-li zákonem stanoveno jinak.

Pro praxi je důležitý text § 28 odst. 8, v němž je kladen důraz na doložení doručování daňových dokladů: "...vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.".

Význam daňových dokladů je nesporný, existuje jich celá řada. Pro náš výklad jsme jako další kategorie zvolili: doklad o použití, jiný doklad, opravný daňový doklad, souhrnný daňový doklad a splátkový kalendář, zjednodušený daňový doklad.

Zdůrazňujeme, v návaznosti na povinnou záznamní evidenci, že se ve většině případů daňovým dokladem stávají účetní doklady, jsou-li řádně vystavovány. Za kvalitu daňových dokladů odpovídá poskytovatel, jen u některých lze údaje doplňovat. To platí pro zjednodušené daňové doklady anebo teoreticky pro režim přenosu daňové povinnosti, neboť na těchto dokladech není povinnou náležitostí sazba daně a výše daně.

Daňové doklady jsou, není-li zákonem stanoveno jinak, nezbytnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně.

 NahoruDaňový řád

Zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje velmi mnoho specifických procesních ustanovení – například týkajících se kontrolního hlášení a registrace.

 NahoruDar

Asi by nás nenapadlo, že by mohl zákon o dani z přidané hodnoty nabízet výjimky pro poskytování darů. Přesto tomu tak je podle § 13 odst. 7 písm. c). Nejedná se o dodání zboží, jsou-li splněny následující parametry: poskytovány jsou dárky v rámci ekonomické činnosti, pořizovací cena v úrovni bez daně z přidané hodnoty darovaného předmětu nepřesahuje částku 500 Kč.

 NahoruDatová zpráva

Pro daňové subjekty, které si zřídily datovou schránku dobrovolně, je pozitivní text § 72 DŘ, daňového řádu. Nemusí povinně podávat daňová tvrzení, datové zprávy pouze elektronicky!

 NahoruDen uskutečnění plnění*

Vědomě uvádíme den uskutečnění plnění, nikoliv DUZP/den uskutečnění zdanitelného plnění nebo DUOP/den uskutečnění osvobozeného plnění, protože pro oba případy aplikujeme v zásadě shodné postupy (viz § 21 odst. 9 ZDPH) s výjimkou například u nájmu nemovitých věcí, kdy musí být den osvobozeného plnění přiznán nejpozději k poslednímu dni kalendářního roku.

Zákon popisuje podmínky velmi podrobně pro různé typy plnění, viz § 20a (zálohy) a následující ustanovení § 21 až § 25.

 NahoruDen uskutečnění plnění – režim skladu

Samostatně musíme řešit den dodání zboží v EU, pokud se bude jednat o režim skladu. Podle ustanovení § 22 odst. 3 nastane tento okamžik až "...dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele...". Obezřetně se musí posuzovat případy, kdy dojde ke změně původních obchodních podmínek (lhůta, odběratel).

 NahoruDlouhodobé kontrakty*

Zpřísněna byla pravidla pro povinné uskutečnění plnění u tzv. dlouhodobých kontraktů k poslednímu dni kalendářního roku, a to v § 21 odst. 8 a také obdobných přeshraničních plněních v § 24 odst. 4 a § 24a.

 NahoruDlouhodobý majetek**

Pro potřeby zákona je dlouhodobý majetek definován v § 4 odst. 4 písm. c) a je podstatné, že se na jedné straně zákon dovolává zákona o daních z příjmů (hmotný majetek) a na účetní předpisy (na odpisovaný nehmotný majetek, dále u pozemku). U hmotného majetku nemusí být tato kategorie shodná s dlouhodobým hmotným majetkem podle klasifikace účetní.

Pravidla pro daň z přidané hodnoty související s pořízením, užíváním nebo vyřazením dlouhodobého majetku jsou v zákoně popsána v mnoha paragrafech, neboť jsou různě modifikovány obecné postupy. Uveďme si jako příklad: obrat v tuzemsku (§ 4a), den uskutečnění plnění (§ 21 odst. 2), osvobozené plnění (§ 56), nájem (§ 56a), úprava odpočtu (§ 78 a násl.), registrace aj.

Při aplikaci zákona musíme rozlišovat definované kategorie, jiný přístup se uplatňuje k položkám, které nejsou dlouhodobým majetkem – viz vyrovnání odpočtu (§ 77), změna režimu (§ 79 a související).

Samostatná pravidla obsahuje zákon o DPH pro nemovité věci, ač jsou součástí dlouhodobého majetku.

 NahoruDlužník*

V zákoně se několikrát řeší pozice dlužníka, zejména při opravách týkajících se nedobytných pohledávek.

Definice dlužníka se rozšiřuje v § 46 odst. 8 a nově zahrnuje jakoukoliv osobu, která přijala zdanitelné plnění, za které dluží úplatu.

Povinnost korekce uplatněné daně na vstupu se týká také dlužníků v případě zrušení registrace, a to podle § 79e.

 NahoruDobropis

Běžně hovoříme o daňovém dobropisu (pro snížení, vrubopis je pro zvýšení základu daně), správně se jedná o opravný daňový doklad pro různé opravy základu daně a opravy výše daně, jehož náležitosti jsou uvedeny v § 45. Odlišnosti platí pro nedobytné pohledávky.

 NahoruDodání zboží*

Dodání zboží je definováno v § 13 a je nejčastějším případem. Jedná se o situace, kdy dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník.

Do této kategorie patří též finanční leasing nebo použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností – viz osobní spotřeba.

Rozlišujeme plnění tuzemské a přeshraniční, resp. dodání zboží do jiného členského státu, které je zpravidla osvobozeno od daně, jsou-li splněny podmínky § 64.

 NahoruDodání zboží – režim skladu

Jde o výhodný systém pro pohyb zboží v EU, na který upozorňujeme v kategorii režim skladu. Nejedná se o dříve používaný model konsignačních skladů a je nutné pro zajištění dodání zboží v režimu skladu splnit přísné podmínky podle § 18.

 NahoruDodání zboží v EU

Pro osvobození od daně u dodání zboží v EU se stanoví v § 64 odst. 1 podmínky, mezi které je zařazena mimo jiné povinnost sdělení daňového identifikačního čísla a uvedení tohoto plnění v souhrnném hlášení, jak je to zdůrazněno v kategorii dodání zboží.

Návaznosti nalezneme též v § 7, který obsahuje shodné postupy pro plnění v řetězci s jedinou přepravou zboží v rámci EU. Ostatní plnění v daném řetězci by měla být následně považována za plnění "bez přepravy".

 NahoruDodatečné daňové přiznání*

Jako u jiných daní může vzniknout povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání. Zákon neupravuje pro tuto oblast specifická pravidla, proto se řídíme daňovým řádem.

Na institut dodatečného daňového přiznání se mimo jiné odvolává § 43 řešící opravu výše daně (v jiných případech než klasické opravy základu daně, tj. například oprava sazby daně), § 104 u chyb souvisejících s časovým nesouladem.

 NahoruDoklad o použití

Mezi méně obvyklé daňové doklady patří doklad o použití, na němž se podle § 32 musí mimo jiné uvést "...sdělení o účelu použití...". Dokládáme tím specifické případy, jde-li o plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, může se jednat jak o zboží, tak o služby. Již dříve bylo zpřesněno, že není povinnou náležitostí označení příjemce a jeho daňové identifikační číslo.

 NahoruDopravní prostředek*

Nabízí se otázka, proč je v zákoně definován dopravní prostředek v § 4 odst. 4 písm. a) a též "nový" v § 19. Důvodem je skutečnost, že při přeshraničních plněních, například podle § 19 a násl. (které jsou v novele) při pořízení neplátcem musí taková osoba podat daňové přiznání a zaplatit daň (viz automobil).

 NahoruDovoz zboží

Problematika dovozu zboží (definován v § 20) je řešena v zákoně na několika místech: místo plnění (§ 12), den uskutečnění plnění (§ 23), daňový doklad (§ 33), základ daně (§ 38) atd. Rozhodující jsou celní předpisy, které zákon o dani z přidané hodnoty respektuje.

Důležité je v § 71 odst. 7 uvedené osvobození od daně pro dovoz zboží za stanovených podmínek.

 NahoruDovoz zboží nízké hodnoty

Dovoz zboží nízké hodnoty (§ 109c a násl.) je osvobozen, pokud jeho úhrnná hodnota nepřesahuje maximální částku 150 EUR.

Pro využití zvláštního režimu dovozu zboží nízké hodnoty (IOSS = Import One Stop Shop) osobou povinnou k dani je příslušný celní úřad pro Středočeský kraj. Nebo se použije standardní celní řízení. Způsob si zvolí cílový zákazník, ale v běžné praxi je samozřejmě pro něj jednodušší první varianta, neboť všechny administrativní úkony zajistí dodavatel, zpravidla provozovatel elektronického rozhraní.

Podle § 109f je zřejmé, že u tohoto zvláštního režimu osoba povinná k dani vybere a odvede daň za zboží od osoby, na jejíž účet jedná – a ta má povinnost tuto daň jí zaplatit.

 NahoruDovozní režim

V § 110a odst. 1 písm. c) je popsán režim jednoho správního místa dovozní režim (IOSS – Import One Stop Shop), který je definován jako jedno z vybraných plnění v 110b odst. 2 písm. c), tj. prodej dovezeného zboží na dálku, které není předmětem spotřební daně a jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.

 NahoruDotace**

Pro dotace k ceně je zásadní text v § 4 odst. 1 písm. a), neboť je-li takto skutečně klasifikována, tak vstupuje do základu daně, protože "...představuje specifický druh úplaty, případně tvoří část poskytnuté celkové úplaty...".

 NahoruDrobný majetek

Každý plátce daně z přidané hodnoty musí obezřetně klasifikovat jednotlivé položky obchodního majetku definovaného pro účely DPH. Jako ilustrativní příklad můžeme použít kategorii drobný majetek, neboť u něj se nemusí testovat podmínky pro úpravu odpočtu daně, kontroly původního nároku na odpočet daně se provádí jednodušeji jako vyrovnání odpočtu daně.

Výhodnější režim si nelze zvolit, resp. rozhodnout třeba tím, že v účetní směrnici se finanční kritérium pro dlouhodobý majetek, neboť se § 4 odst. 4 písm. c) odvolává na definici hmotného majetku ze zákona o daních z příjmů.

Na druhé straně je povinností testovat "vrácení" při zrušení registrace plátce u drobného majetku, pokud byl uplatněn nárok alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnující 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace, a to podle § 79a odst. 3.

 NahoruDůkazní prostředky

Otázky související s prokazováním, ať už práv nebo splnění povinností, řeší zákon například u archivace, daňových dokladů a záznamní evidence aj.

Upozorníme na specifikum při uplatňování nároku na odpočet daně, tzv. jinými důkazními prostředky – trochu skryté souslovím "prokázat jiným způsobem", třeba podle § 73 odst. 1 písm. b), když doklad není k dispozici nebo § 73 odst. 5 (je-li doklad neúplný).

Nemusí být splněna podmínka "existence" daňového dokladu u vybraných plnění v přenosu daňové povinnosti.

 NahoruE

 NahoruEditační povinnost

Máme na mysli případy, kdy se na základě žádosti musí vyjádřit k danému problému správa daní, která vydává tzv. závazné posouzení. Žádosti, tj. editační povinnost, vyřizuje Generální finanční ředitelství. Právem je zeptat se, jaká se má uplatnit sazba daně, a to podle ustanovení § 47a a § 47b. Každá žádost je zpoplatněna velmi vysokou částkou 10 000 Kč.

Dále se jedná o vyřešení nejasností souvisejících s přenesením daňové povinnosti (§ 92h a § 92i), zda se má/nemá použít tento režim při poskytnutí určitého zdanitelného plnění.

 NahoruEkonomická činnost

Co se rozumí ekonomickou činností, popisuje zákon v § 5 a přímo to souvisí s definicí daňového subjektu, osobou povinnou k dani. V § 5 odst. 3 se klade důraz na "...činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu.".

Připomínáme, že rozlišujeme plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, které je dodáním zboží nebo poskytnutím služby, viz zmínka u ceny obvyklé, dokladu o použití, osobní spotřeba aj.

 NahoruElektronické podání

Daňové subjekty musí ve stanovených případech komunikovat se správou daní formou elektronického podání, jak jim to ukládá § 101a ZDPH aj.

Podle daňového řádu jsou upraveny lhůty v případech, kdy je podání uskutečněno elektronicky způsobem požadujícím dodatečné potvrzení – pro počátek běhu lhůty je rozhodný den, kdy bylo podáno toto dodatečné potvrzení.

Nejde pouze o povinné podání touto formou daňových tvrzení, ale také přihlášky k registraci nebo oznámení o změnách registračních údajů.

Podle § 101a odst. 4 je jednoznačně stanoveno, že podání obsahující vady, neboť nebylo učiněno stanoveným způsobem, ve stanoveném formátu nebo ve stanovené struktuře, je neúčinné.

 NahoruElektronicky poskytované služby*

Pro náš výklad jsme zvolili zjednodušený název elektronicky poskytované služby definované v § 10i. Místo plnění je popsáno v odstavci prvním, služby jsou poskytnuty osobě nepovinné k dani. Zachováno je právo v pátém odstavci zvolit si místo plnění podle § 10i, odst. 1 (takové rozhodnutí se týká logicky i prodeje zboží na dálku). Pro podmínky stanovení místa plnění je finanční kritérium 10 000 EUR (§ 10i odst. 4), které je součástí tzv. celkové hodnoty, tj. včetně realizovaného prodeje zboží na dálku.

 NahoruEvidence*

V praxi hovoříme o záznamní evidenci, v zákoně popsané v § 100 a násl. jako evidence pro účely daně z přidané hodnoty, ve kterém jsou popsány konkrétní povinnosti. Nejde jen o daňové doklady jako takové. Například je povinností zvlášť evidovat plnění mezi členy skupiny, přestože nejsou předmětem daně. Nutné je sledování částek týkajících se oprav nemovitých věcí, aby bylo doložitelné, jestli byl nebo nebyl naplněn parametr významná oprava, tj. částka 200 000 Kč v úrovni bez daně z přidané hodnoty.

Velmi náročnou novou evidencí je dokládání podmínek pro režim skladu, ale také pro prodeje zboží na dálku a provozovatele elektronického rozhraní. Nebo kontrola údajů, obratu v EU, u režimu pro malé podniky.

 NahoruE-Commerce

V zákoně o DPH nenajdeme výraz E-Commerce, nicméně seznámíme-li se systémem jednoho správního místa, zjistíme, že se jedná o velmi oblíbený model obchodování, on-line přes e-shopy a podobné platformy. Záměrem zákona je správně určit místo plnění a zjednodušit správu daní v rámci EU.

 NahoruFinanční činnosti**

Otázku, zda je uskutečněné plnění zdanitelné nebo se jedná o osvobozené plnění, není často jednoduché zodpovědět. Bývá tomu u finančních činností popsaných v § 54.

Například při postoupení pohledávek je situace složitější, neboť osvobozeno je pouze úplatné postoupení pohledávek postoupené jiným subjektem, nikoliv vymáhání dluhů nebo faktoring. Doplňme si, že postoupení "vlastních" pohledávek není v kontextu výše uvedeného předmětem daně z přidané hodnoty [§ 14 odst. 5 písm. c)].

 NahoruFinanční leasing

Finanční leasing je v oblasti daně z přidané hodnoty popsán v § 13 odst. 3 písm. c) – podmínkou je, že ke dni uzavření smlouvy je zřejmé převedení vlastnického práva užívaného zboží na uživatele, a to za obvyklých okolností. Proto není tento přístup shodný s pojetím platným pro daň z příjmů.

Další specifika, rozdílná od běžného dodání zboží, souvisí se dnem uskutečnění plnění, opravou základu daně (lhůta v § 42 odst. 10).

 NahoruFormuláře podání*

Podle § 72 DŘ, daňového řádu je povinností stanovit strukturu formulářů podání závaznou vyhláškou. Pro oblast daně z přidané hodnoty jde o Vyhlášku č. 457/2020 Sb.

 NahoruG

 NahoruGenerální finanční ředitelství

Generální finanční ředitelství ("GFŘ") je v zákoně zmíněno, neboť je gestorem pro vyřízení tzv. editační povinnosti správy daní. Aktivní roli sehrává též při vracení daně podle § 80 ZDPH aj..

 NahoruH

 NahoruHmotný majetek

Hmotný majetek je pojem definovaný zákonem o daních z příjmů, který se podle § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH použije pro účely daně z přidané hodnoty při klasifikaci dlouhodobého majetku. To je velmi důležité, neboť se rozlišuje úprava odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77) pro položky, které nejsou dlouhodobým majetkem.

Protože se zákon odvolává na daň z příjmů, není možné zařazení do této kategorie "optimalizovat" účetní směrnici, která by podle platných účetních pravidel (Vyhláška, § 7 PVZÚ) určila jinou výši ocenění ve srovnání se zákonem o daních z příjmů.

 NahoruCH

 NahoruChyba

Praktická otázka zní, jak napravit nepřesnost, chybu? Odpověď je zdánlivě jednoduchá – pokud vznikla újma na straně státního rozpočtu, musí se opravit. Konkrétní postupy jsou dány zákonem, většinou se jedná o opravu výše daně (§ 43 ZDPH), když se aplikovala nesprávná nižší sazba daně. Nebo je omyl v časovém nesouladu (§ 104), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Návazně se opravují daňová tvrzení, podávají se opravná nebo dodatečná daňová přiznání, opravné nebo následné kontrolní hlášení nebo následné souhrnné hlášení atd.

 NahoruI

 NahoruIdentifikovaná osoba*

Zvláštní postavení mají v dani z přidané hodnoty osoby povinné k dani, které se registrují jako osoby identifikované k dani povinně (§ 6g a násl., texty byl novelizovány). Tyto daňové subjekty nejsou plátci, přesto mají mnoho procesních povinností (odvádí daň z přidané hodnoty) s některými úlevami – nemusí podávat nulové daňové přiznání, neřeší kontrolní hlášení. V zákonem vyjmenovaných případech musí identifikovaná osoba zpracovat souhrnné hlášení.

Na rozdíl od plátců DPH si mohou identifikované osoby zvolit u daně z příjmů fyzických osob optimalizační variantu paušální daně.

 NahoruInformace GFŘ*

V zákoně nenalezneme odkaz na Informace Generálního finančního ředitelství, tj. publikované názory k vybraným složitějším oblastem fungování daně z přidané hodnoty. Nicméně lze doporučit je sledovat, neboť obsahují názor finanční správy (nikoliv oficiální výklad zákona). Nesmíme je zaměňovat s tiskovými zprávami MF nebo GFŘ, zmíněné Informace GFŘ mají číslo jednací a lze se na ně odvolávat v diskusích (daňových kontrolách) se správou daní.

Očekáváme další Informace GFŘ k řadě novinek účinných od 1. ledna 2025 a 1. července 2025.

 NahoruInsolvence*

Tomuto tématu – insolvenci – věnujeme kategorii nedobytné pohledávky. Je rozebráno v § 46 a násl. Jedná se o velmi obsáhlé postupy pro opravy základu daně, upravené též novelou.

Právo na opravu se týká situací, kdy je pohledávka vymáhána v exekučním řízení, dlužník se nachází v insolvenčním řízení, došlo ke smrti dlužníka v návaznosti na výsledky skončeného řízení o pozůstalosti aj.

 NahoruJ

 NahoruJedno správní místo*

Režim jednoho správního místa ("JSM") je důkladně popsán v § 110a a násl. Jedná se o varianty: režim mimo Evropskou unii, režim Evropské unie a dovozní režim.

Systém je výhodný, neboť danému subjektu se usnadňuje správa daně z přidané hodnoty, která proběhne pouze s využitím elektronického portálu v členském státě tzv. identifikace a transfer daně z přidané hodnoty do jiných států EU zajišťují příslušné Finanční správy. To znamená, že není nutná při využití modelu JSM registrace k DPH v členských státech EU, kam uskutečněné plnění směřuje.

V České republice je správcem daně Finanční úřad pro jihomoravský kraj. Procesní pravidla jsou velmi komplikovaná a týkají se zejména způsobu podání a placení daní, doručování, evidence, lhůty, registrace, samovyměření a samodoměření daně, zdaňovacího období atd. Jsou též definovány specifické pojmy, například kdo je provozovatelem elektronického rozhraní, uživatelem, zprostředkovatelem, co se rozumí poslední známou daní, vybraným plněním aj.

Nutné je však zkontrolovat několik omezení pro tento zvláštní režim, která jsou popsána v 110n.

 NahoruJiné doklady

Zákon o DPH velmi podrobně popisuje v § 26 a následujících ustanoveních daňové doklady a jejich náležitosti. Přesto překvapivě existují daňové doklady, které blíže zákon neupravuje – jsou jimi tzv. jiné doklady, například podle § 74 odst. 1 pro povinné snížení uplatněného odpočtu daně.

 NahoruJiný členský stát

Pro přeshraniční vztahy je podstatné, neboť jsou uplatňována odlišná pravidla pro vztahy v rámci EU a se třetími zeměmi, je-li v zákoně odvolávka na partnera z jiného členského státu (viz územní působnost, § 3). Můžeme v této souvislosti odkázat na kategorie služby do/z EU, pohyb zboží také z/do EU, třístranný obchod, režim pro malé podniky aj.

 NahoruK

 NahoruKalendářní rok*

Tento pojem, ač je zdaňovací období u daně z přidané hodnoty kratší, je velmi významný. Parametr kalendářní rok ovlivňuje nárok na odpočet daně krácením koeficienty, úpravu a vyrovnání odpočtu. Význam specifického "zdaňovacího" období kalendářní rok se promítá do způsobu zpracování posledního daňového přiznání, tj. za zdaňovací období prosinec nebo čtvrté čtvrtletí. Jak je uvedeno výše, projeví se korekce zjištěné různými koeficienty.

Za jednotlivé kalendářní roky testujeme obrat v tuzemsku pro případnou změnu zdaňovacího období atd. To znamená, že mnoho termínů, lhůt, je odvozeno od kalendářního roku – například registrace skupiny.

Na význam posledního dne kalendářního roku upozorňujeme také u kategorie dlouhodobý kontrakt. Pro některé plátce může být překvapivá informace, že podle § 21 odst. 9 u osvobozeného nájmu nemovitých věcí bez nároku na odpočet daně, je den D právě "nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku".

 NahoruKniha*

Podle § 71i lze osvobodit od daně dodání knihy a poskytnutí obdobné služby. Jedná se o více titulů, neboť se knihou pro účely daně z přidané hodnoty rozumí také obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu. Doplněno bylo osvobození pro letáky.

Jedním z kritérií je, že reklama nepředstavuje více než 50 % obsahu "knihy".

 NahoruKoeficient*

V zákoně se často setkáme s výpočty ovlivňujícími nárok na odpočet daně a korekce, třeba dodatečné úpravy odpočtu (§ 78 a násl.) a vyrovnání odpočtu (§ 77). Používáme běžně výraz koeficient, přestože se opravdu jedná o různorodé případy, což potvrzuje i zavedená praxe, například pro výpočet výše daně.

Skutečnost, že jde o specifické postupy, potvrzují i legitimní varianty typu "...kvalifikovaným odhadem..." (§ 75 odst. 4). Jde o poměrný koeficient podle § 75 odst. 3 (odpočet daně v poměrné výši) nebo v § 76 odst. 6 (odpočet daně v krácené výši), vypořádací roční koeficient, resp. určení výše tzv. koeficientu zálohového.

Nezapomeňte výpočty všech koeficientů zařadit do evidence, resp. záznamní evidence, neboť jsou oprávněně požadovány správcem daně při kontrolách. A nutné je vzít v úvahu novinky, kterým se věnujeme v popisu vybraných koeficientů.

 NahoruKoeficient poměrný*

Povinností je provádět krácení nároku na odpočet daně podle § 75 poměrným koeficientem, v praxi nejvíce aplikovaném u pohonných hmot, jde-li o referentská auta.

 NahoruKoeficient zálohový*

Povinností je provádět krácení nároku na odpočet daně podle § 76 (texty byly novelou zpřesněny), a to při souběhu uskutečněných zdanitelných a osvobozených plnění.

 NahoruKontrolní hlášení*

Podávání kontrolního hlášení, je podrobně popsáno v § 101c a násl. Postupy při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením jsou uvedeny v 101g, sankce v § 101h.

Připomínáme výjimku pro plátce – fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím: nemusí podávat kontrolní hlášení měsíčně.

 NahoruKrácení nároku na odpočet daně*

Tato kategorie představuje nepříjemné situace pro mnoho plátců, když nemají plný nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce je povinen u každého zdanitelného plnění ověřit, jestli má nebo nemá skutečně plný nárok na odpočet daně. Jen výjimečně se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo si výši nároku vypočte sám – viz přenos daňové povinnosti.

Podle terminologie zákona rozumíme krácením nároku na odpočet daně, a to podle § 72 odst. 6: "odpočet daně v částečné výši", kdy je přijaté zdanitelné plnění použité pro účely se stoprocentním nárokem a též pro jiné účely.

 NahoruKvalifikovaný odhad*

Striktní pravidla zákona o DPH počítají v několika situacích s tím, že konkrétní výše daně je/může být stanovena plátcem jím provedeným kvalifikovaným odhadem. Jedná se nejen o případy pořízení dlouhodobého majetku – viz automobil, referentského vozu, u nedobytných pohledávek aj.

 NahoruL

 NahoruLeták*

Do zákona byl doplněn leták, a to jako podmnožina pro knihy, u kterých se podle § 71i uplatní osvobození od daně. Podmínkou je, že reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu.

 NahoruLhůty*

V daních se aplikují termíny, lhůty určené obecnou procesní normou, daňovým řádem. Existuje mnoho výjimek uvedených v zákoně o dani z přidané hodnoty, například pro opravy základu daně (u finančního leasingu aj.) nebo plnění podléhajícímu jednomu správnímu místu.

Proto je nutné sledovat u většiny kategorií, jaké procesní lhůty si zákon stanovil, uveďme si příklad pro krátkodobý nájem "nepřetržitě nejvýše 48 hodin" v § 56a odst. 2 nebo dodatečný nárok na odpočet daně u nové registrace v § 79 odst. 2 písm. a) – změna režimu: "60 po sobě jdoucích měsíců".

Další termíny jsou vázány na kalendářní rok, třeba změna zdaňovacího období se realizuje podle § 99a do konce ledna následujícího kalendářního roku. Registrace skupiny se provádí do 31. října atd.

Nejdelší jsou desetileté lhůty pro archivaci a úpravu odpočtu daně.

 NahoruM

 NahoruManko

V zákoně se s tímto slůvkem nesetkáme, ale v praxi je používané pro inventarizační rozdíly, na které pamatují § 77 odst. 2 písm. c) a § 78e. Manko je zjištěno při fyzické inventuře, vzniká například při ztrátě či odcizení. Viz též kategorie škoda.

Splní-li plátce podmínky stanovené ve zmíněných paragrafech: "...řádně doloženy ... potvrzeny", neprovádí se vyrovnání odpočtu (§ 77) a ani úprava odpočtu (§ 78e), přestože prokazatelně došlo ke "...zničení, ztrátě či odcizení..." některé z položek obchodního majetku.

 NahoruMístní příslušnost*

Uplatníme ve většině případů obecná procesní pravidla, místní příslušnost se řídí místem určeným § 4 odst. 1 písm. h) ZDPH pro fyzické osoby a sídlem právnické osoby podle písm. i). Výjimka pro stanovení místní příslušnosti je dána například pro zvláštní režim jednoho správního místa a dovoz zboží nízké hodnoty.

 NahoruMísto plnění

Pro správné fungování daně z přidané hodnoty je povinností stanovit tzv. místo plnění, protože podle něj se určí, kdo je povinen přiznat daň. K dispozici máme v zákoně několik paragrafů (§ 7 až § 12), neboť se pravidlo odvozuje podle typu plnění.

Zejména u přeshraničních plnění existuje několik výjimek s tím, že dalším parametrem je status (daňová pozice) obou partnerů. Významnou roli sehrává případná existence provozovny.

Nutné je proto každé uskutečněné plnění důkladně ověřit. Jako vzorový příklad lze uvést § 10 pro služby vztahující se k nemovité věci nebo § 10d nájem dopravního prostředku.

 NahoruN

 NahoruNadměrný odpočet

Správce daně zasílá plátci nadměrný odpočet, vzniklý na základě platně podaného daňového přiznání, podle § 105 do třiceti dnů. Není nutné podávat žádost. Uvedené se netýká přeplatku, jestliže vznikl na základě dodatečného vyměření.

Aby se jednalo o vratitelný přeplatek, musí být částka vyšší než 200 Kč.

 NahoruNájem**

Pojem nájem pro účely daně z přidané hodnoty, jak potvrzuje § 4 odst. 4 písm. e), zahrnuje též "...podnájem, pacht a podpacht". Jedná se o typ plnění podle klasifikace daně z přidané hodnoty: poskytování služeb.

Nájem movitých věcí je zdanitelným plněním, u nemovitých věcí je plnění osvobozené s dále uvedenými výjimkami. Zdanitelným plněním je podle § 56a odst. 2 krátkodobý nájem nemovité věci. Nelze osvobodit ubytovací služby odpovídající příslušnému zatřídění. Důležité je určení dne uskutečnění plnění pro vybrané služby související s nájmem nemovitých věcí v § 21 odst. 4 písm. c), je jím den zjištění skutečné částky (vyúčtování).

U nájmů je vhodné připomenout, především "fyzickým" osobám povinným k dani, že se zpravidla jedná o ekonomickou činnost, jak je zdůrazněno v příslušné kategorii.

 NahoruNárok na odpočet daně*

Nárok na odpočet daně není automatický, je založen na splnění řady podmínek podle § 72 a násl. Připomínáme existenci daňového dokladu s výjimkou pro přenos daňové povinnosti, nebo dalších, viz důkazní prostředky.

Daň na vstupu je často korigována koeficienty, neboť dochází ke krácení nároku na odpočet daně. Kritériem je způsob použití přijatého zdanitelného plnění, je-li v částečné výši, souběh využití pro zdanitelná a osvobozená plnění (zjednodušeně, tj. laicky, je takto klasifikováno), tzv. jiné účely.

Zákon o dani z přidané hodnoty si stanoví vlastní pravidla, ale u reprezentace (vyjma darů) je zákaz uveden v § 72 odst. 4 s odvoláním na příslušné ustanovení zákona o daních z příjmů.

 NahoruNásledné kontrolní hlášení

Jde typově o "dodatečné" kontrolní hlášení, v § 101f nazvané jako následné kontrolní hlášení. Lhůta je velmi krátká, musí se podat do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nepřesností.

Z hlediska procesního jsou ustanovení pro tyto případy hraniční: na výzvy správce daně má plátce jen pět pracovních dnů podle § 101g a sankce jsou astronomické.

 NahoruNedobytná pohledávka*

Opět je celá řada textů aktualizována. Celý blok paragrafů, § 46 až § 46g, obsahuje pravidla pro nedobytné pohledávky, jak je možné získat zpět dříve odvedenou daň z přidané hodnoty na výstupu. Řeší se: právní režim pohledávky, pozice dlužníka, procesní lhůty, neobdržená úplata, výše opravy základu daně, nová varianta kvalifikovaného odhadu, specifické opravné daňové doklady atd.

 NahoruNehmotný majetek

Podle § 4 odst. 4 písm. c) bod druhý je dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je odpisovaným nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví.

Doplňme si, že pozbytí nehmotné věci je zařazeno do množiny plnění poskytnutí služeb podle § 14 odst. 1 písm. a).

 NahoruNemovitá věc**

Mezi dlouhodobý majetek bezesporu patří nemovité věci, pro které nalezneme v zákoně mnoho zvláštností. Jedná se například o určení dne D podle § 21 odst. 2, časové a věcné podmínky pro osvobození od daně (§ 56). Samostatně se posuzují pozemky, testuje se, zda "tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí".

Další zvláštnost pro daň z přidané hodnoty představuje nájem nemovité věci (§ 56a), jak je rozebráno v příslušné kategorii.

Problematika je tak rozsáhlá, že je vhodné prostudovat související kategorie, nejen dlouhodobý majetek, ale také k dodatečným korekcím původních uplatněných nároků, tj. úpravy odpočtu daně, neboť se kontrolují časovým testem až po dobu deseti let.

Typickým příkladem specifického přístupu je též právo, jde-li při dodání nemovité věci o osvobozené plnění, změnit daňový režim a plátci se mohou dohodnout, že uskuteční zdanitelné plnění. Současně se mění typ plnění na přenos daňové povinnosti.

Důvod pro tuto optimalizační variantu podle § 56 odst. 6 (po účinnosti novely odstavec osmý) bývá prozaický, prodávající plátce nemusí řešit dodatečné korekce původně uplatněného nároku na odpočet daně. Dohoda je rozumná, má-li kupující plný nárok na odpočet daně.

 NahoruNeobdržená úplata

Provádíme-li opravu základu daně u nedobytných pohledávek podle § 46 a násl., rozhodující hodnotou je výše neobdržené úplaty za zdanitelné plnění. Může se jednat v některých případech o její předpokládanou výši.

 NahoruNeplátce*

Bylo by velkou chybou se domnívat, že se neplátci nemusí zabývat zákonem. Proto řešíme práva a povinnosti osob povinných k dani a osob identifikovaných k dani, po novele ještě těch, které jsou v režimu pro malé podniky.

Zvlášť doporučujeme řešit fungování daně z přidané hodnoty u neziskových subjektů.

Zapomíná se, že i neplátce může mít povinnost přiznat daň – viz automobil (§ 19 a násl. byly upraveny), je-li pořízen nový dopravní prostředek z jiného členského státu. Nebo podle § 108 odst. 4 písm. g) se to týká osoby, která vystaví doklad, na kterém uvede daň.

Může být také nespolehlivou osobou, ač není plátcem.

Podmínku "být neplátcem" stanoví také zákon o daních z příjmů pro optimalizační variantu tzv. paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

Nové povinnosti platí pro bývalého plátce daně z přidané hodnoty.

 NahoruNespolehlivá osoba

Nespolehlivou osobou je podle § 106aa subjekt, který není plátcem a závažným způsobem neplní své povinnosti. Z předchozího a následujícího výkladu je zřejmé, že i osoba povinná k dani, osoba identifikovaná k dani nebo dokonce i neplátce, mohou mít zákonem uloženy konkrétní povinnosti.

 NahoruNespolehlivý plátce*

Porušuje-li plátce závažným způsobem povinnosti ke správě daní, může se stát nespolehlivým plátcem podle aktualizovaného § 106a a dalších ustanovení.

 NahoruNeziskové subjekty*

Zavedený pojem neziskové subjekty zahrnuje pro účely daně z přidané hodnoty celou škálu různých osob, pro které platí specifická pravidla.

Například posuzujeme podle § 5 odst. 4, zda jsou právnické osoby při výkonu veřejné správy osobou povinnou k dani (viz příloha č. 1). Nebo pro osvobozené plnění podle § 61 testujeme typ neziskové organizace a její činnost.

Po novele se mohou stát členy skupiny organizační složky státu a územně správní celky, jimi zřízené příspěvkové organizace.

 NahoruNový dopravní prostředek*

Ne každý dopravní prostředek je tzv. novým dopravním prostředkem. Jako příklad lze uvést automobil, jenž je "nový" pro účely daně z přidané hodnoty podle § 19, dříve v § 4 odst. 4 písm. b), jestliže má ke dni uskutečnění dodání najeto nejvýše 6 000 km (kritérií je více).

 NahoruO

 NahoruObchodní majetek*

Je velký rozdíl v pojetí obchodního majetku pro účely daně z přidané hodnoty a daně z příjmů (zejména u fyzických osob). Pro účely daně z přidané hodnoty je v zásadě "vše" součástí obchodního majetku podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. b): "...pokud slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomické činnosti".

 NahoruObrat v tuzemsku *

Klíčový pojem pro daň z přidané hodnoty, neboť na základě výše obratu může vzniknout povinnost osobě povinné učinit úkony k registraci k dani z přidané hodnoty, resp. stává se plátcem daně z přidané hodnoty. Částka obratu v tuzemsku, definovaném v § 4a, je důležitým parametrem také pro určení zdaňovacího období, zrušení registrace.

Do obratu se nepočítají osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56a, jestliže jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Toto tvrzení neplatí bezezbytku.

 NahoruObrat v EU*

Pro fungování režimu pro malé podniky je zavedeno testování obratu v EU, kontrolují se tedy i realizované obraty na území, kde vykonává aktivity osoba povinná k dani. Je však nutné vždy vzít v úvahu specifika platná v tom kterém "jiném členském státě".

 NahoruOdborný konzultant

Budete-li v praxi řešit jakékoliv komplikovanější problémy u daně z přidané hodnoty, zpravidla svěříte jejich řešení odborníkům, svým zástupcům, pro které je v daňovém řádu v § 31 DŘ zaveden pojem odborný konzultant.

Vzhledem k tomu, že bylo v průběhu posledních let přijato několik novel zákona o DPH, některé výklady stále nejsou sjednoceny, je vhodné se na tyto odborníky včas obrátit.

 NahoruOdpočet daně*

Pro plátce daně z přidané hodnoty nejatraktivnější část zákona, § 72 a násl. ZDPH, popisuje podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně, jak je zmíněno v dalších kategoriích důkazní prostředky, krácení nároku na odpočet daně aj.

Základní kritéria jsou uvedena u kategorie nárok na odpočet daně, ve kterém je potvrzeno, že se v principu po různých novelách postupuje podle dříve stanovených kritérií.

Odpočet daně je nově zakázán pro subjekty, které použijí přijatá zdanitelná plnění pro plnění v režimu pro malé podniky.

 NahoruOdpočet daně v krácené výši*

Z názvu kategorie je zřejmé, že plátce nemá "plný", resp. stoprocentní nárok na odpočet daně. V tomto případě jde o odpočet daně v krácené výši podle § 76 ZDPH, neboť souvisí přijatá zdanitelná plnění také s použitím pro osvobozená plnění.

Částka nároku se vypočte koeficientem, zohlední se hodnoty uskutečněných zdanitelných plnění a osvobozených plnění (s výjimkami, například pro dlouhodobý majetek). Komplikované korekce se provádí za kalendářní rok, řeší se také dodatečné změny koeficientů.

Zpřesnění v novele se týká návaznosti na nový režim pro malé podniky a zrušení specifika u majetku vytvořeného vlastní činností.

 NahoruOdpočet daně v poměrné výši*

Použijeme-li přijaté zdanitelné plnění též pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, uplatňujeme odpočet daně v poměrné výši podle § 75, viz novinky v kategorii koeficient poměrný.

Rozhodnutí musíme učinit "ihned", již při uplatňování nároku na odpočet daně – často kvalifikovaným odhadem s tím, že je povinností (nebo právem) provést dodatečnou korekci, je-li rozdíl proti skutečnosti v daném kalendářním roce více než deset procentních bodů.

Doplněn byl postup pro dlouhodobý majetek (u kterého není kritérium desetiprocentní rozdíl ukazatelů), neboť již nenalezneme výjimky pro majetek pořizovaný vlastní činností, jestliže tato aktivita byla zahájena v roce 2025 a později.

 NahoruOprava

Zákon o DPH neobsahuje vlastní definici pro opravy obchodního majetku, resp. opravy nemovitých věcí, které podléhají úpravám odpočtu daně. V praxi musíme rozlišovat, co se rozumí opravou nebo údržbou – a samozřejmě také technickým zhodnocením.

 NahoruOprava nemovité věci

Ustanovení § 78da ZDPH představuje jednu ze zvláštností daně z přidané hodnoty. Pokud dojde k dodání nemovité věci, na které byla dokončena oprava, může plátci vzniknout povinnost (nebo právo) provést úpravu odpočtu daně z přidané hodnoty dříve řádně a správně uplatněné.

Rozhodující je pojem významná oprava nemovité věci, kterou se rozumí situace: "pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.".

Metodika takové korekce je obdobná (ale není shodná!) jako u jiných úprav odpočtu dlouhodobého majetku (§ 78d). Lhůta pro testování je "10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.".

 NahoruOprava odpočtu daně*

Tak se nazývá § 74, který navazuje na opravy základu daně (§ 42) s tím, že jde nejen o případy, kdy dochází ke snížení původního uplatněného odpočtu – ale také ke zvýšení.

Jsou proto zákonem přesně popsány postupy po opravu odpočtu daně, které jsou velmi přísné, jde-li o dodatečné snížení, například příjemce plnění musí reagovat, jestliže se: "...dozvěděl, nebo dozvědět měl a mohl...". Pokud plátce neobdrží opravný daňový doklad, nezbavuje se povinnosti provést opravu, prokáže ji: "jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem." Viz důkazní prostředky a jiný doklad.

Pravidla jsou komplikovaná, například pro poukazy, zálohy (změna lhůty) a záporný základ daně, doručování opravných daňových dokladů, nedobytné pohledávky.

Novelou přijaté úpravy v § 74, § 74a a § 74b jsou komentovány v dalších kategoriích, například bagatelní pohledávka, bývalý plátce.

 NahoruOprava výše daně**

Nutné je zdůraznit, že ve stanovených případech se mění výše daně, ale nejedná se o opravu základu daně, v terminologii zákona jde o opravu výše daně podle § 43. V praxi se nejčastěji setkáme s chybami, je-li nesprávně uvedena sazba daně.

Jestliže byla přiznána daň vyšší, máme právo provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň.

 NahoruOprava základu daně*

Ustanovení popisující opravu základu daně podle § 42 byla znovu přepracována. Základní pravidla jsou však zachována. Klíčové je pro praxi určení okamžiku, kdy se provedení opravy považuje za uskutečněné samostatné zdanitelné plnění, a to podle § 42 odst. 3. Jedná se dále o propojení na vystavování a doručování opravných daňových dokladů a tím promítnutí opravy do správného zdaňovacího období.

Samozřejmostí musí být zachování původní sazby daně, u cizí měny existuje alternativní varianta podle § 42 odst. 7. Specifický postup se uplatňuje pro finanční leasing podle § 42 odst. 10.

 NahoruOprava základu daně osobou povinnou k dani*

V novém § 42a jsou upravena pravidla pro osobu povinnou k dani, která přestala být plátcem nebo osobou identifikovanou, přesto má práva a povinnosti korigovat základ daně v dodatečném daňovém přiznání. Současně se podává tzv. následné kontrolní hlášení za poslední období, za které vznikla povinnost podat kontrolní hlášení.

Jedná se skutečně o specifické případy, proto tato oprava není samostatným zdanitelným plnění, nezahrne se do výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2 a ani nemá vliv na výši obratu v tuzemsku platného v kalendářním roce zrušení registrace.

 NahoruOpravné kontrolní hlášení

Dojde-li k nepřesnosti při podání kontrolního hlášení, která je včas identifikována, tj. do zákonného termínu, zpracujeme a odevzdáme nikoliv "dodatečné", resp. následné kontrolní hlášení, ale opravné kontrolní hlášení podle § 101f.

 NahoruOpravný daňový doklad*

Text § 45 týkající se opravného daňového dokladu (dobropisu nebo vrubopisu) je nutné respektovat. Potvrzen je postup pro vystavení opravného daňového dokladu: "...lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně...".

Náležitosti opravného daňového dokladu týkajícího se pojmu nedobytné pohledávky jsou vloženy do § 46e.

Oba tyto paragrafy byly částečně upraveny.

 NahoruOsoba identifikovaná

Viz Identifikovaná osoba

 NahoruOsoba neusazená v tuzemsku

Pro účely daně z přidané hodnoty si musíme správně definovat jednotlivé zúčastněné subjekty (osoby), mezi které nepatří pouze takové, které mají sídlo v tuzemsku. Jde-li o osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku ani provozovnu, jsou osobou neusazenou podle § 4 odst. 1 písm. l), přestože uskutečňují dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku.

 NahoruOsoba povinná k dani*

Jednou z klíčových kategorií je osoba povinná k dani definovaná v § 5 (úpravy v novele jsou jen zpřesněním). Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu uskutečňující ekonomickou činnost. Je zařazena mezi neplátce, ale se specifickým postavením.

Těmto osobám je uloženo několik povinností, nejdůležitější je sledování obratu v tuzemsku a případný vznik povinnost registrovat se jako plátce daně z přidané hodnoty (podle kritérií uvedených v zákoně). Nejde jen o plátce, jestliže jsou naplněny parametry uvedené v § 6g a násl., může se stát, že osoba povinná k dani se registruje jako identifikovaná osoba.

Největší úskalí číhá na fyzické osoby, které nepodnikají na základě živnostenského oprávnění a neprávem se domnívají, že se jich daň z přidané hodnoty netýká. Mohou být osobou povinnou k dani, pokud uskutečňují ekonomickou činnost. Nebo fyzická osoba podniká, je osobou povinnou k dani, přesto může jako občan (používá se často výraz "soukromá osoba") pořizovat zboží nebo služby v roli osoby nepovinné k dani.

Můžeme si doplnit, že v mnoha případech je pro realizaci daně z přidané hodnoty, zejména u přeshraničních plnění rozhodujícím kritériem status příjemce plnění – tzv. osoba nepovinná k dani, viz zvláštní režim jednoho správního místa aj.

 NahoruOsobní spotřeba

S tímto pojmem pracuje zákon u dodání zboží a poskytnutí služeb, případů použití plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, když nastává situace pro uskutečnění zdanitelného plnění.

Osobní spotřeba je také přímo zmíněna v dalších ustanoveních, například v § 75 pro odpočet daně v poměrné výši, § 78d odst. 4 pro úpravu odpočtu daně.

 NahoruOsvobozená plnění*

Jedná se o plnění, u nichž není povinností odvést daň na výstupu (ale jsou předmětem daně) s tím, že mohou mít zcela odlišný dopad na související nároky na odpočet daně. V § 51 jsou vyjmenována osvobozená plnění bez nároku na odpočet a v § 63 s nárokem.

Novela s sebou přinesla několik změn, u finanční činnosti, pro školství (výchova a vzdělávání) a také u letáků.

 NahoruOsvobozená plnění – režim skladu

Specifická pravidla platí pro osvobozená plnění – režim skladu, jsou-li splněny zákonné podmínky, jak je to uvedeno v § 64.

 NahoruP

 NahoruPaušální daň*

Mezi daní z přidané hodnoty a daní z příjmů existuje několik přímých vazeb. Jednou z nich je zásadní omezení použití optimalizační varianty paušální daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob…