On-line 3měsíční
intenzivní studium
DPH 2022

Input:

Neziskové organizace a DPH - 1.část

28.8.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2024.1700.2
Neziskové organizace a DPH – 1.část

Ing. Olga Hochmannová

Problematice uplatňování DPH u neziskových subjektů se budeme věnovat v několika článcích. Jedná se o problematiku administrativně náročnou a kvůli komplikované a v některých částech nejednoznačné legislativě i poměrně obtížnou. Připravené články mohou sloužit pouze pro základní orientaci v této problematice, lze v nich zachytit jen hlavní principy uplatňování DPH společné všem neziskovým subjektům. Mezi jednotlivými neziskovými subjekty však mohou být zvláštnosti a odlišnosti podle druhu činností, jaké vykonávají, podle finančních zdrojů, kterými jsou jejich činnosti financovány a dalších podmínek.

Neziskový subjekt

Pod pojmem "neziskový subjekt" v této sérii článků máme na mysli takový subjekt, který byl založen či zřízen za jiným účelem než podnikáním, např. příspěvková organizace, spolek, ústav apod. Mezi neziskové subjekty obecně patří i správní orgány, obce, kraje apod.

Jak je uvedeno výše, tyto články mohou sloužit pouze pro základní orientaci v problematice, neboť v nich lze zachytit jen hlavní principy uplatňování DPH, popsány budou zejména takové, které jsou společné všem neziskovým subjektům. Vycházet přitom budeme z aktuálního znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu "ZDPH"), směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu "směrnice") i judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále v textu "SDEU"), který je k výkladu směrnice kompetentní a jehož výklad směrnice je pro členské státy závazný.

Co je předmětem daně u neziskových subjektů

Obecně je předmět DPH vymezen ustanovením § 2 ZDPH, které v souladu s čl. 2 směrnice stanoví, že předmětem DPH je dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Z uvedené definice je nutné podtrhnout následující podmínky:

a) Za úplatu

b) Osobou povinnou k dani, která jedná "jako taková"

c) S místem plnění v tuzemsku

Úplatou je podle § 4 odst. 1 ZDPH částka v peněžních prostředcích nebo i hodnota nepeněžitého plnění, jsou-li poskytnuty v přímé souvislosti s plněním. SDEU ve svých rozsudcích definoval, že přijatá finanční částka je úplatou ve smyslu legislativy DPH jen tehdy, pokud existuje přímá souvislost mezi poskytnutým plněním a přijatou finanční částkou (viz níže).

Osoba povinná k dani jedná "jako taková", pokud jedná v rámci své ekonomické činnosti. Právnická osoba založená či zřízená za jiným účelem než podnikáním může jednat buď v rámci vymezené hlavní činnosti definované zřizovací listinou, případně u veřejnoprávních subjektů vyjmenovaných v § 5 odst. 4 ZDPH (obce, kraje) v rámci výkonu veřejné správy, anebo může jednat v rámci své ekonomické činnosti.

Výkony veřejné správy nejsou předmětem daně, jak vyplývá z § 5 odst. 4 ZDPH. Např. obec jedná jako orgán veřejné správy, když na základě své pravomoci vyplývající ze zákona o obcích stanoví obecně závaznou vyhláškou, jaký bude na jejím území např. poplatek za komunální odpad, poplatek za psy apod., neboť postupuje podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů), podle něhož postupují jen veřejnoprávní subjekty. A tatáž obec jedná jako osoba povinná k dani, např. když sjednává se zájemcem o nájem nemovitosti smlouvu o pronájmu bytu nebo nebytového prostoru, protože postupuje podle právního předpisu, kterým se řídí i podnikatelské subjekty (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Místo plnění se stanoví podle samostatných pravidel pro stanovení místa plnění, tj. u dodání zboží podle §§ 7 až 8a ZDPH, u poskytování služeb podle §§ 9 až 10i ZDPH. Tato ustanovení definují místo plnění tak, že tímto místem plnění nemusí být vždy stát, v němž je plnění fyzicky uskutečněno.

Lze tedy konstatovat, že neziskovým subjektům může vzniknout povinnost registrovat se k DPH jen tehdy, pokud uskutečňují ekonomické činnosti. Činnost, pro kterou byly jako neziskové subjekty založeny nebo zřízeny, není zpravidla, v závislosti na způsobu, jakým je financována, předmětem DPH.

Ekonomická činnost

Ekonomickou činností jsou podle § 5 odst. 3 ZDPH "činnosti výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby...".

Činnosti poskytované veřejnoprávními subjekty uvedenými v § 5 odst. 4 ZDPH (kraje, obce ad.) v rámci výkonu veřejné správy nejsou předmětem daně. Avšak jejich ekonomickou činností jsou vždy činnosti uvedené v příloze č. 1 k ZDPH, jak stanoví § 5 odst. 5 ZDPH (např. dodání vody, reklamní služby, provozování prodejen pro zaměstnance, závodních jídelen a další) a dále jsou u nich předmětem daně také činnosti, při jejichž výkonu se má za to, že výrazně narušují hospodářskou soutěž – tyto činnosti stanoví vláda nařízením. Pro úplnost je nutné uvést, že dosud nebylo žádné takové vládní nařízení vydáno.

Kromě činností vyjmenovaných v této příloze č. 1 k ZDPH se však v praxi běžně setkáváme u neziskových subjektů i s dalšími ekonomickými činnostmi, jako je např. poskytování pronájmu nemovitých i movitých věcí. Takové činnosti jsou předmětem DPH a při jejich uskutečňování má plátce DPH nárok na odpočet DPH za podmínek stanovených §§ 72 až 76 ZDPH.

Pokud např. obec dodává za úplatu vodu občanům, jedná se o zdanitelné