2022.1000.1
Vybrané chyby u kontrolního hlášení
Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová
Chyba v kontrolním hlášení obvykle vede k výzvě ze strany správce daně a k dodatečné administrativě pro daného plátce. Navíc pokud plátce nereaguje na výzvu řádně nebo včas, hrozí mu přísné sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Chyba v kontrolním hlášení může také vést k zahájení kontrolního postupu ze strany správce daně. Je tedy zřejmé, že chyb je vhodné se vyvarovat.
Tento článek se zabývá vybranými situacemi a chybami u vyplňování a podávání kontrolních hlášení. Článek pro ilustraci obsahuje také vybranou správní judikaturu v situacích, kdy se někteří plátci soudili ve věci uložených pokut. Článek obsahuje i praktické příklady, na kterých je problematika názorně vysvětlena.
Právní úprava kontrolního hlášení
Kontrolnímu hlášení je věnováno v zákoně č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen "zákon o DPH, ZDPH"), hned několik paragrafů, a to konkrétně ustanovení §§ 101c až 101k ZDPH. Pro praktické vyplnění kontrolního hlášení pak existuje pokyn Finanční správy ČR, pro rok 2022 jde o dokument Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení č. j.: 748/22/7100-20118-012287 (dále jen "Pokyny k vyplnění"). V případě uložení pokuty související s kontrolním hlášením je pak důležitý ještě dokument Pokyn GFŘ-D-29 č.j.: 111096/16/7100-20116-050484, k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (dále jen "Promíjecí pokyn").
V rámci pokut za kontrolní hlášení, které bylo zavedeno v roce 2016, již existuje také správní judikatura. Nedávno rozhodoval Krajský soud v Praze (rozsudek 43 Af 6/2020-37) případ ohledně pokuty za kontrolní hlášení, kdy plátce podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak správce daně jej vyhodnotil jako neúčinné, protože plátce v kolonce "Ulice" zřejmě nedopatřením uvedl číslo popisné sídla plátce. Krajský soud v Praze mimo jiné v rozsudku konstatoval, že "v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 19/2020-46 má zdejší soud za to, že neúčinnost předvídaná v § 101a odst. 4 zákona o DPH nastává pouze ve spojení s nedostatky formy (kam náleží i struktura, tj. vnitřní uspořádání podání), nikoliv s nedostatky obsahu takového podání. Toto rozlišování je navíc patrné i z textu § 101g odst. 2 zákona o DPH týkajícího se právě obsahových nedostatků kontrolního hlášení."
Jakým pokutám plátce čelí v souvislosti s kontrolním hlášením?
Plátci může být stanovena pokuta v pevné výši, částky za příslušné prohřešky obsahuje ustanovení § 101h odst. 1 ZDPH. Správce daně ukládá tyto pokuty automaticky v případě, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, a to v těchto částkách:
-
§ 101h odst. 1 písm. a) ZDPH – pokuta ve výši 1 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
-
§ 101h odst. 1 písm. b) ZDPH – pokuta ve výši 10 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
-
§ 101h odst. 1 písm. c) ZDPH – pokuta ve výši 30 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
-
§ 101h odst. 1 písm. d) ZDPH – pokuta ve výši 50 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě.
Dále může správce daně na základě svého správního uvážení uložit pokutu podle ustanovení § 101h odst. 2 ZDPH, na základě kterého správce daně uloží pokutu do výše 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení, a podle ustanovení § 101h odst. 3 ZDPH, kdy správce daně uloží pokutu plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu DPH, a to až do výše 500 000 Kč. V těchto případech má správce daně dbát na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu DPH, a dále má přihlédnout zejména k míře součinnosti ze strany plátce.
Ze statistik Finanční správy ČR, které jsou každoročně publikovány v dokumentu Informace o činnosti Finanční správy ČR, bylo za rok 2020 stanoveno 19 507 pokut ve výši 1 000 Kč, 1 953 pokut ve výši 10 000 Kč, 3 783 pokut ve výši 30 000 Kč a 5 084 pokut ve výši 50 000 Kč. Pokuta podle § 101h odst. 2 ZDPH či podle § 101h odst. 3 ZDPH nebyla v roce 2020 stanovena.
Vybrané chyby u kontrolního hlášení
Kontrolní hlášení představuje pro plátce administrativu jak už při samotném sestavení, tak i při případných opravách či při reakci na výzvy správce daně. V této souvislosti může v praxi docházet často k různým chybám, které pak mohou vést k vydání výzvy ze strany správce daně. Správce daně totiž údaje uvedené v kontrolním hlášení posuzuje, popřípadě prověřuje, a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzývá plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Pokud pak plátce nezareaguje na výzvu řádně nebo včas, hrozí mu pokuta za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Chyba v kontrolním hlášení může také vést k zahájení kontrolního postupu (např. postup k odstranění pochybností) ze strany správce daně.
Mezi časté chyby, které v praxi plátci mohou provést, mohou patřit tyto situace:
1. Plátce podá kontrolní hlášení pozdě
Lhůta pro podání kontrolního hlášení je stanovena v § 101e ZDPH. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce bez ohledu na délku zdaňovacího období. Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy pokud jde o čtvrtletního plátce, podává plátce kontrolní hlášení čtvrtletně. Podle § 101d odst. 2 ZDPH platí, že pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení (tedy nekvalifikovaně), musí být takové podání potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.
Příklad – Pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení
Plátce je právnickou osobou a z důvodu velkého objemu práce nestíhá v únoru 2022 jeho účetní administrativu. Kontrolní hlášení za leden 2022 bylo podáno pozdě, a to dne 28. února 2022. K podání řádného kontrolního hlášení nebyl plátce vyzván. Jakou pokutu stanoví správce daně?
Podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH je za pozdní podání stanovena pokuta ve výši 1 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván. Podle § 101j ZDPH platí určitá liberace, kdy se vylučuje vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení. Pokud jde tedy o tuto jedinou pokutu, povinnost uhradit pokutu nevzniká.
2. Plátce pozdě reaguje na výzvu ke kontrolnímu hlášení nebo nereaguje vůbec
Další častou chybou je, že plátce nestihne podat kontrolní hlášení řádné nebo následné, a to ve lhůtě uvedené ve výzvě správce daně. Tato lhůta je totiž poměrně krátká, jelikož pro následné kontrolní hlášení jde o 5 pracovních dnů a pro řádné kontrolní hlášení jde o 5 kalendářních dnů. Tuto lhůtu navíc není možné prodloužit, jelikož jde o lhůtu stanovenou zákonem bez možnosti prodloužení. Navíc při doručování platí fikce doručení dané zprávy, i když se s danou písemností daňový subjekt neseznámí.
Příklad – Pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení a výzva správce daně
Plátce je právnickou osobou a z důvodu velkého objemu práce nestíhá v únoru 2022 jeho účetní administrativu. Kontrolní hlášení za leden 2022 bylo podáno pozdě, a to dne 20. března 2022. K podání řádného kontrolního hlášení byl plátce vyzván a výzva byla doručena dne 18. března 2020. Jakou pokutu stanoví správce daně?
Podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH bude stanovena pokuta ve výši 10 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván. Plátce může zkusit prominutí této sankce.
Příklad – Pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení a výzva správce daně s pozdní reakcí
Plátce je právnickou osobou a z důvodu velkého objemu práce nestíhá v únoru 2022 jeho účetní administrativu. Kontrolní hlášení za leden 2022 bylo podáno pozdě, a to dne 28. března 2022. K podání řádného kontrolního hlášení byl plátce vyzván a výzva byla doručena dne 18. března 2020. Jakou pokutu stanoví správce daně?
Podle § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH bude stanovena pokuta ve výši 50 000 Kč, protože plátce kontrolní hlášení nepodal ani v náhradní lhůtě, která je 5 kalendářních dnů. Plátce může zkusit prominutí této sankce.
Příklad – Doručení fikcí a související pokuta
Plátci (právnické osobě) byla datovou schránkou doručena výzva k podání následného kontrolního hlášení za prosinec 2021. Výzva byla doručena dne 8. února 2022 do datové schránky. Na výzvu však daňový subjekt nereagoval v rámci 5 pracovních dnů a správce daně zjistil, že výzva byla doručena fikcí. Jaký bude další postup?
V daném případě dojde desátým dnem k doručení výzvy k podání následného kontrolního hlášení bez ohledu na to, zda se plátce s výzvou seznámil. Od tohoto dne se bude počítat lhůta pěti pracovních dnů. Podle § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH bude stanovena pokuta ve výši 30 000 Kč, protože plátce kontrolní hlášení nepodal na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Plátce může zkusit prominutí této sankce.
3. Plátce podá kontrolní hlášení jako neúčinné
Další chybou může být nedodržení elektronické formy podání ve správném formátu a struktuře. Podle § 101a ZDPH pak platí, že podání kontrolního hlášení, které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je automaticky neúčinné. Správce daně přitom nemusí ani příslušného plátce vyrozumívat.
Příklad – Nedodržení elektronické formy podání u kontrolního hlášení
Plátce je společností s ručením omezeným a má zřízenu datovou schránku. Plátce podal dne 25. února 2022 přiznání k DPH a kontrolní hlášení za zdaňovací období leden 2022 v písemné formě Českou poštou, protože poslední den lhůty nefungovalo heslo do datové schránky. Dne 18. března 2022 byl plátce vyzván k podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení za leden 2022. Na výzvu daňový subjekt však ve lhůtě nereagoval, protože se domníval, že tvrzení v pořádku podal ve lhůtě. Jak bude správce daně postupovat?
Podání v písemné podobě jsou podle zákona o DPH neúčinná, tedy jako by je plátce vůbec nepodal. Plátci tedy bude stanovena za nepodání přiznání k DPH pokuta za opožděné tvrzení daně vypočtená podle § 250 DŘ podle výše tvrzené daně a počtu dnů prodlení (až do výše 300 000 Kč). Za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě bude stanovena pokuta podle § 101h odst. 1 písm. d) ZDPH ve výši 50 000 Kč. Plátce může zkusit prominutí…