On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetnictví 2021
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

COVID-19 a daňová opatření - aktuální právní stav k 15.6.2020

17.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 40 minut

2020.13.11
COVID-19 a daňová opatření – aktuální právní stav k 15.6.2020

Ing. Miloš Hovorka

Onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 a v souvislosti s jeho výskytem byla v ČR přijata řada krizových opatření. Tento článek se věnuje těm, které mají charakter daňových opatření a jsou platná a těm daňovým opatřením, která v době dokončení tohoto článku byla alespoň schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Kompenzační bonus

Kompenzační bonus je definován jako daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen "kompenzační bonus“) a upravuje ho s účinností od 15. dubna 2020 zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen "zákon o kompenzačním bonusu"), který byl s účinností od 8. května 2020 novelizován zákonem č. 234/2020 Sb. a s účinností od 3. června 2020 zákonem č. 262/2020 Sb.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné

Původně platilo, že subjektem kompenzačního bonusu je podle § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Potom se zákonem č. 234/2020 Sb. v tomto ustanovení za slovo "zaměstnanec“ doplnila slova ", přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické“, čímž se osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím činnost, v jejímž důsledku jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické dostalo výjimky a i ony se staly (při splnění dalších podmínek) subjektem kompenzačního bonusu.

Do třetice se v tomto ustanovení definice subjektu kompenzačního bonusu změnila zákonem č. 262/2020 Sb. tak, že subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, přičemž ale platí, že tato osoba není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud:

  1. se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické,
  2. se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) ZNP bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.

Touto změnou se staly (při splnění dalších podmínek) subjektem kompenzačního bonusu i osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost, v jejímž důsledku jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění (dobrovolní pracovníci pečovatelské služby a osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).

Co se rozumí pedagogickou činností, není v zákoně o kompenzačním bonusu stanoveno.

Z vyjádření na internetových stránkách Finanční správy ČR vyplývá, že z hlediska předpisů, které má v gesci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, lze pedagogickou činnost vykládat jako přímou pedagogickou činnost pedagogických a akademických pracovníků podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž jsou na těchto internetových stránkách k tomu stanoveny další podrobnosti.

Osoba samostatně výdělečně činná účastna v měsíci květnu 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec v důsledku výkonu zaměstnání v činnosti pedagogické se při splnění dalších podmínek subjektem kompenzačního bonusu v tomto kalendářním měsíci stane a je jedno, že výkon pedagogické činnosti je pro ní v tomto kalendářním měsíci hlavním nebo dokonce dominantním zdrojem příjmů.

Naproti tomu osoba samostatně výdělečně činná účastna v měsíci květnu 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a to nikoliv v důsledku výkonu zaměstnání v činnosti pedagogické, ale z jiných důvodů vymezených v zákoně o nemocenském pojištění (např. z důvodu práce vykonávané po celý tento kalendářní měsíc podle dohody o pracovní činnosti, za kterou obdržela za tento kalendářní měsíc částku ve výši 3 000 Kč anebo výše) se subjektem kompenzačního bonusu v tomto kalendářním měsíci nestane a je jedno, že činnost na základě této dohody o pracovní činnosti je pro ni v tomto kalendářním měsíci vedlejším nebo dokonce okrajovým zdrojem příjmů.

Při vymezení subjektu kompenzačního bonusu, tedy u které osoby samostatně výdělečně činné přichází kompenzační bonus v úvahu (za dále stanovených podmínek zákonem o kompenzačním bonusu), se vychází z § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, kdo se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, avšak musí být splněno i to, že nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (pro činnosti uvedené výše v písmenech a) a b) je však výjimka), přičemž kdo se rozumí zaměstnancem pro účely nemocenského pojištění stanovuje § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a kdy jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění stanovuje § 6 až § 10 tohoto zákona.

Pokud jednatel společnosti s ručením omezeným, který není jejím společníkem, mimo pracovněprávní vztah vykonával pro ni v březnu 2020 práci, za kterou obdržel za měsíc březen 2020 částku ve výši 3 000 Kč anebo výše, tak jde o osobu, která je osobou vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba v měsíci březnu 2020 účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a pokud tato osoba je kromě toho k 12. březnu 2020 i osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (např. provozuje živnost na základě oprávnění provozovat živnost podle živnostenského zákona), tak není vůbec subjektem kompenzačního bonusu, tedy osobou která má na kompenzační bonus nárok.

V § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu je dále stanoveno, že subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl:

  1. osobou podle odstavce 1 (viz výše), nebo
  2. osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019 (přitom, ale musí být splněno to, že osobou podle odstavce 1 je po 12. březnu 2020).

Výše uvedená definice subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné vylučuje z nároku na kompenzační bonus celou řadu osob samostatně výdělečně činných, které jsou vedle této činnosti účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec ve smyslu jeho široké definice a podmínek účasti na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění (viz výše uvedený příklad jednatele nebo příklad osoby samostatně výdělečně činné pracující i na základě dohody o pracovní činnosti, ale může jít o celou řadu dalších osob), přičemž v době dokončení tohoto článku nebyla v žádném zákoně uzákoněna těmto osobám jiná přímá pomoc v důsledku výpadku příjmů obdobná kompenzačnímu bonusu.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným

Podle nového § 2a zákona č. 159/2020 Sb. může být (při splnění stanovených podmínek) subjektem kompenzačního bonusu také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným.

Z odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:

a) nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo

b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem (z nového § 2b odst. 3 vyplývá, že členy jedné rodiny se pro účely zákona o kompenzačním bonusu rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství).

V odstavcích 2 až 4 tohoto ustanovení jsou ale stanoveny další podmínky:

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo:

a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020,

b) nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem, a

c) byl ke dni 12. března 2020 daňovým

1. rezidentem České republiky, nebo

2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 ZDP,

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období:

a) byla v úpadku nebo v likvidaci nebo

b) byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH,

- subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,

a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 ZoÚ, zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč,

b) která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem:

1. České republiky, nebo

2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území České republiky.

Platí, že v případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

Subjektem kompenzačního bonusu je při splnění dalších podmínek fyzická osoba, která je jediným společníkem s. r. o.

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která je společníkem s. r. o., která má více než dva společníky, přičemž tito společníci nejsou členy jedné rodiny.

Subjektem kompenzačního bonusu je při splnění dalších podmínek fyzická osoba, která je společníkem s. r. o., která má pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (počet společníků v tomto případě není limitován).

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která nebyla ke dni 12. března 2020 společníkem s. r. o.

Subjektem kompenzačního bonusu není fyzická osoba, která vykonává činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž nejde o zaměstnání v s. r. o., které je společníkem (je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec mimo s. r. o., ve které je společníkem; zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění – viz text výše).

Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být společník s. r. o., u níž není splněna výše uvedená podmínka obratu většího než 180 000 Kč.

Výše uvedená definice subjektu kompenzačního bonusu v případě společníka s. r. o. vylučuje z nároku na kompenzační bonus celou řadu společníků, kteří jsou účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanec (ve smyslu jeho široké definice a podmínek účasti na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění) mimo s. r. o., ve které jsou společníkem a společníků s. r. o., které mají více než dva společníky a tito společníci nejsou členy jedné rodiny, přičemž v době dokončení tohoto článku nebyla v žádném zákoně uzákoněna těmto společníkům jiná přímá pomoc v důsledku výpadku příjmů obdobná kompenzačnímu bonusu.

Z § 3 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu po jeho novele reagující na zavedení kompenzačního bonusu i pro společníky s. r. o., vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo z části vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,

  • karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,

  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,

  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo

  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Nejde o taxativní výčet důvodů (slovo "zejména") a v úvahu mohou přicházet i jiné důvody než výše uvedené, pokud výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1.

Také např. platí, že pokud výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 a to z výše uvedených důvodů jen několik dní v daném kalendářním měsíci, tak je podmínka toho, že výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, nemohl být zcela nebo z části vykonáván nad míru obvyklou splněna pro celý tento daný kalendářní měsíc.

Platí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok:

  • na podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,

  • na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,

  • kompenzační bonus podle § 2a za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1.

Jiná omezení zde pro osobu, která naplní definici subjektu kompenzačního bonusu, nejsou.

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu osoba samostatně výdělečně činná tak lze kombinovat s kompenzačním bonusem rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné pro OSVČ v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu "OŠETŘOVNÉ" PRO OSVČ, starobní důchod, invalidní důchod, dávky v hmotné nouzi (vyplacení kompenzačního bonusu bude ale zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku), příspěvek na bydlení (vyplacení kompenzačního bonusu ale bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku).

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu společník s. r. o. tak lze také kombinovat s kompenzačním bonusem ošetřovné čerpané jako zaměstnanec této s. r. o.

Výše uvedená situace, kdy mu nárok na kompenzační bonus nevzniká, protože s. r. o., jíž je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1 necílí na vyloučení souběhu s jakoukoli podporou, kterou s. r. o. může v souvislosti s epidemií koronaviru získat v tuzemsku či v zahraničí. Vyloučen je pouze souběh s podporou, která de facto cílí na společníky dané s. r. o., pokud jsou zároveň v postavení zaměstnanců.

Výše uvedená situace tedy vylučuje souběh kompenzačního bonusu s podporou poskytnutou v rámci programu Antivirus, tedy v rámci opatření ve prospěch zaměstnavatelů v návaznosti na aktuální situaci související s koronavirem, které je realizováno resortem Ministerstva práce a sociálních věcí. Společníkovi s. r. o. která v konkrétní kalendářní den bonusového období obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka zmíněnou podporu poskytovanou zaměstnavatelům, nevzniká za tento kalendářní den nárok na kompenzační bonus podle § 2a zákona o kompenzačním bonusu.

Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze:

a) podle § 2, anebo podle § 2a,

b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.“.

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, přičemž prvním bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020 a druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020.

Třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným.

Zavedení druhého bonusového období a možnost, aby vláda stanovila nařízením třetí bonusové období, jsou dány zákonem č. 234/2020 Sb. a zákonem č. 262/2020 Sb., přičemž v době dokončení tohoto článku nebylo vládou třetí bonusové období stanoveno.

Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také:

  • čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,

  • účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,

  • identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.

Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.

Lze využít žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu publikovanou na internetových stránkách Finanční správy ČR, kde jsou uvedeny i pokyny k jejímu vyplnění a formě podání finančnímu úřadu. Pokyny k vyplnění žádosti jsou publikovány zvlášť pro osoby samostatně výdělečně činné a zvlášť pro společníky s. r. o.

Na těchto internetových stránkách je také celá řada praktických dotazů a odpovědí na ně, které pomohou se v problematice kompenzačního bonusu zorientovat.

Pozor na to, že žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení příslušného bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká!

Pokud je subjektem kompenzačního bonusu společník s. r. o., tak žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu podává tento společník a nikoliv s. r. o., jíž je společníkem. Žádost podává finančnímu úřadu místně příslušnému ke správě jeho daně z příjmů, tj. jednoduše v případě daňového rezidenta ČR podle adresy místa trvalého pobytu.

Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.

Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. Při splnění podmínek pro celé první bonusové období a pro celé druhé bonusové období jde o částku 44 500 Kč (500 Kč x 89) a při splnění stanovených podmínek ho vyplácejí finanční úřady (finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus) velmi rychle (bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu) a to bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus. Z vyjádření na internetových stránkách Finanční správy ČR vyplývá, že díky nezbytnému prověření alespoň části zákonných podmínek, například příjmového testu, který má zajistit základní adresnost podpory, může dojít u společníků s. r. o. k drobné prodlevě v řádu několika málo dnů.

Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

Na druhou stranu je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Zákonem č. 262/2020 Sb. se do zákona o kompenzačním bonusu doplnilo, že poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci.


Za stanovených podmínek má nárok na kompenzační bonus i osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Kompenzační bonus je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, protože podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem plynoucí ve formě daňového bonusu, a jak je výše uvedeno – kompenzační bonus daňovým bonusem je a to podle jeho definice v § 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu. Kompenzační bonus také nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Ošetřovné pro OSVČ

V § 10 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, je také stanoveno, že od daně z příjmů fyzických osob je v roce 2020 osvobozen příjem z dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu "OŠETŘOVNÉ" PRO OSVČ. Toto ošetřovné také nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Prominutí a vrácení daní

DPH

Ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 ze dne 31. 3. 2020 je publikováno rozhodnutí o prominutí DPH z důvodu mimořádné události.

Ministryně financí v něm podle § 260 odst. 1 písm. b) DŘ promíjí

  • plátcům DPH daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání dále zde vyjmenovaného zboží nebo bezúplatné dodání zboží, které bylo použito pro jeho výrobu, u nichž vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného vládou České republiky v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 (dále jen "nouzový stav"). Jde o zde vymezené testovací soupravy COVID-19, diagnostické testovací nástroje, textilní obličejové masky (roušky) a plynové masky, ochranné brýle, plastové obličejové štíty, rukavice, ochranné oděvy, teploměry, lékařské ventilátory (umělé dýchací přístroje) a další,

  • plátcům DPH daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží plátci, který je oprávněn k výrobě dále zde vyjmenovaného zboží, pokud dodané zboží bylo použito k výrobě dále zde vyjmenovaného zboží, nebo bezúplatné dodání dále zde vyjmenovaného zboží, u nichž vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu. Jedná se o zde vyjmenované alkoholové roztoky, dezinfekční prostředek na ruce, ostatní dezinfekční přípravky a prostředky a další.

  • Protože nouzový stav skončil 17. května 2020, tak ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 ze dne 10. června 2020 je publikováno rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události, v němž ministryně financí promíjí daň z přidané hodnoty v obou výše uvedených případech i v období od 18. 5. 2020 do 31. 7. 2020.

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 ze dne 15. 4. 2020 je publikováno další rozhodnutí o prominutí DPH z důvodu mimořádné události.

Ministryně financí v něm podle § 260 odst. 1 písm. b) DŘ promíjí plátcům DPH:

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zdravotních službách") a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud byla tato služba poskytnuta pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách,

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o integrovaném záchranném systému") a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud byla tato služba poskytnuta pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému podle zákona o integrovaném záchranném systému,

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby Armády České republiky a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud byla tato služba poskytnuta pro potřeby Armády České republiky,

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby zařízení sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sociálních službách") a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud byla tato služba poskytnuta pro potřeby zařízení sociálních služeb podle zákona o sociálních službách.

K výše uvedenému prominutí DPH publikovanému ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 a č. 7/2020 jsou publikovány na internetových stránkách Finanční správy ČR další informace.

Na internetových stránkách Finanční správy ČR jsou také publikovány "Podmínky pro osvobození od DPH a cla při dovozu zboží ze třetí země v souvislosti s pandemií způsobené SARS-CoV-2".

Spotřební daně

Zákonem č. 229/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o…