Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

2015.22.1

Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016

Ing. Zdenka Cardová

 Nahoru1. Kategorie účetních jednotek

Novelou zákona o účetnictví byly zavedeny čtyři kategorie účetních jednotek – mikro, malá, střední a velká. Pro zařazení do příslušné kategorie jsou rozhodující tři kritéria:

• aktiva celkem (úhrn aktiv zjištěný z rozvahy);

• roční úhrn čistého obratu (výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12);

• průměrný počet zaměstnanců (přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu).

Údaje jsou zjišťovány z účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.

V účetním období, které započne v roce 2016, jsou údaje zjišťovány z účetní závěrky bezprostředně předcházejícího účetního období, tj. v případě, kdy účetní jednotka má za účetní období kalendářní rok, potom pro zařazení do příslušné kategorie je rozhodný stav k 31. 12. 2015.

Poznámka: Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie je rozhodné zejména pro určení rozsahu vedení účetnictví, stanovení obsahu účetní závěrky, vymezení ověření účetní závěrky auditorem, sestavení výroční zprávy, stanovení způsobu zveřejňování a další.

Pro zopakování je vhodné uvést, kdo patří mezi účetní jednotky (jejich základní výčet se nezměnil), čili kdo vede účetnictví, i když v různém rozsahu. Rozsah vedení účetnictví, jak bude uvedeno dále, doznal určitých změn.

Základní přehled účetních jednotek

Účetními jednotkami jsou:

Právnické osoby:

a. právnické osoby, které mají sídlo na území ČR;

b. zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které nejsou právnickou osobou, ale v zemi jejich původu jsou účetní jednotkou, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů;

c. organizační složky státu.

Fyzické osoby (tuzemské i zahraniční):

d. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku;

e. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku;

f. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí;

g. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l);

h. ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Účetní jednotky zařazené s účinností od 1. 1. 2014:

i. svěřenské fondy podle občanského zákoníku;

j. fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření;

k. investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo

l. ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.

Uvedené účetní jednotky testují tři hraniční kritéria pro zařazení do kategorií účetních jednotek.

Které z uvedených účetních jednotek patří mezi vybrané účetní jednotky a mezi subjekty veřejného zájmu, čili ty, které jsou vždy velkou účetní jednotkou?

Vybranými účetními jednotkami (s účinností od 1. 1. 2010, kdy bylo zavedeno tzv. účetnictví státu a s nimi i vymezení těchto účetních jednotek) jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

Subjektem veřejného zájmu (s účinností od 1. 1. 2016 nově zákonem o účetnictví vymezené) je účetní jednotka se sídlem v České republice, která je

• obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, která pro účtování a sestavení účetní závěrky závazně používá mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie ("mezinárodní účetní standardy"),

• bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,

• pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,

• penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo

• zdravotní pojišťovnou.

 Nahoru2. Kategorie (konsolidačních) skupin účetních jednotek

Novelou zákona o účetnictví byly dále zavedeny tři kategorie skupin účetních jednotek (malá, střední, velká). Jedná se o skupiny účetních jednotek, které se sestávají z konsolidující účetní jednotky a z konsolidovaných účetních jednotek. Hraniční hodnoty se testují na konsolidovaném základě.

• Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot pro malou účetní jednotku.

• Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot pro střední účetní jednotku.

• Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené pro střední skupinu účetních jednotek.

V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii skupiny účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování konsolidované účetní závěrky.

Novelou zákona o účetnictví byla zpřesněna i pravidla sestavení konsolidované účetní závěrky upravená v ustanoveních § 22 a násl. ZoÚ.

 Nahoru3. Rozsah vedení účetnictví

Zákon o účetnictví vymezuje pravidla pro vedení účetnictví v plném rozsahu a uvádí, které účetní jednotky a jejich kategorie

• mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a

• nově i jednoduché účetnictví.

Výjimku tvoří účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi a jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a dále konsolidující účetní jednotky, které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, které mají povinnost použití pro účtování a sestavení účetní závěrky, resp. konsolidované účetní závěrky, mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie.

Možnost vedení účetnictví (podvojného) ve zjednodušeném rozsahu má účetní jednotka, pokud

1. tak u příspěvkové organizace rozhodne jejich zřizovatel, nebo
2. je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Právnické osoby – uvedené v základním přehledu účetních jednotek pod písmeny a) a b) – za podmínek:

• jsou malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,

• pokud jsou:

  1. spolkem, pobočným spolkem,
  2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
  3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
  4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
  5. honebním společenstvem,
  6. obecně prospěšnou společností,
  7. nadačním fondem,
  8. ústavem,
  9. společenstvím vlastníků jednotek, nebo
  10. bytovým a sociálním družstvem.

Fyzické osoby – účetní jednotky tuzemské i zahraniční, pokud u nás podnikají, uvedené výše v základním přehledu účetních jednotek pod písmeny d) až h) – mohou tedy vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud jsou malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Právnické osoby musí navíc splňovat i podmínku, že patří mezi vyjmenované právnické osoby.

Možnost vedení jednoduchého účetnictví má právnická osoba – uvedená v základním přehledu účetních jednotek pod písmeny a) a b), pokud

• není plátcem daně z přidané hodnoty,

• její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,

• hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a

• je současně

  1. spolkem a pobočným spolkem,
  2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
  3. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
  4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
  5. honebním společenstvem.

Celkovými příjmy se rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

Hodnotou majetku se rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

Uvedené účetní jednotky při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky výše uvedené k rozvahovému dni prvního účetního období.

Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví, vede

• účetnictví v plném rozsahu, nebo

• ve zjednodušeném rozsahu,

a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila.

Tato účetní jednotka může ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu. Výjimkou je ukončení činnosti účetní jednotky.

Vést jednoduché účetnictví mohou pouze vyjmenované právnické osoby, které splňují uvedené podmínky.

Poznámka:

Pravidla pro vedení jednoduchého účetnictví již v zákoně o účetnictví byla, ale k 31. 12. 2003 bylo jednoduché účetnictví zrušeno a ze zákona vypuštěno; přesto část drobných právnických osob mohla podle zrušených pravidel jednoduché účetnictví vést. V termínu od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2015 mohly vést jednoduché účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003, občanská sdružení (spolky), jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč. V období let 2004 až 2007 mohly tyto právnické osoby pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, pokud ho vedly k 31. 12. 2003 (bez dalších podmínek).

Jak je to s fyzickými osobami?

Fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou – čili jsou uvedené v základním přehledu účetních jednotek pod písmeny d) až h):

• vedou účetnictví v plném rozsahu nebo

• mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (podmínkou je splnění podmínek, tj. jsou malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem);

• nemohou vést jednoduché účetnictví.

Fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou – čili nejsou uvedené v základním přehledu účetních jednotek pod písmeny d) až h):

• mohou vést dobrovolně účetnictví v plném nebo…