On-line 3měsíční
intenzivní studium
Účetní závěrka 2021
Garant: Ing. Pavla Strakošová, MF ČR

Input:

Čtení účetních výkazů mezi řádky

16.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

2020.13.5
Čtení účetních výkazů mezi řádky

Ing. Josef Horák, Ph.D.

Účetní jednotky mají dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "ZoÚ) povinnost sestavit na konci rozvahového dne účetní závěrku (dále jen "ÚZ"). ÚZ je nedílný celek, který je tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a dále přílohou. Ta obsahuje důležité informace sloužící uživatelům účetních informací k tomu, aby byli schopni komplexně porozumět údajům, které jsou prezentované v rámci jednotlivých účetních výkazů. Pro obchodní korporace ZoÚ dále stanovuje povinnost sestavit v rámci účetní závěrky i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Dané ustanovení však neplatí pro obchodní korporace, které spadají do kategorie účetních jednotek klasifikovaných jako mikro účetní jednotka či malá účetní jednotka. V případě, že však účetní jednotce vznikla povinnost ověřit svoji účetní závěrku auditorem, má za povinnost zpracovat výroční zprávu, která, kromě dalších náležitostí, obsahuje plnou sadu účetních výkazů, přílohu a zprávu auditora.

Hlavním cílem tohoto příspěvku je poukázat na vybrané možnosti a způsoby, prostřednictvím kterých lze hlouběji porozumět údajům, které jsou prezentované v jednotlivých účetních výkazech sestavených v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. Zároveň budou objasněny i vybrané vazby, na základě kterých lze identifikovat případné nesrovnalosti, jež by externímu uživateli účetních informací nemusely být bezprostředně zřejmé. Ačkoliv se účetní výkazy mohou zdát na první pohled v pořádku, nemusí tomu tak být vždy. Externí uživatelé účetních informací, s výjimkou orgánů státní správy, nemají možnost analyzovat účetní knihy příslušné účetní jednotky, a proto jsou pro ně účetní výkazy včetně přílohy jediným zdrojem informací o daném subjektu.

Aby bylo možné plně porozumět následujícímu textu, budou nejprve stručně charakterizovány základní vazby mezi jednotlivými účetními výkazy, na základě kterých lze díky jejich vzájemné provázanosti:

  • hlouběji porozumět prezentovaným informacím,

  • ověřit si, zda jsou uvedené informace věrohodné,

  • případně i identifikovat nesrovnalosti, které vznikly během zpracování účetní závěrky příslušné účetní jednotky.

Z důvodu omezené vypovídací schopnosti účetních závěrek, které sestavují neauditované mikro a malé účetní jednotky, budou v následujícím textu charakterizovány pouze vazby panující mezi účetními výkazy sestavenými v plném rozsahu.

Je tomu tak z důvodu, že v případě mikro účetní jednotky, která nemá povinnost ověřit svoji účetní závěrku auditorem, nelze zjistit hodnotu dosaženého výsledku hospodaření. Tato hodnota není konkrétně vyčíslena v rozvaze, jež byla sestavena ve zkráceném rozsahu. U malé účetní jednotky lze zjistit hodnotu výsledku hospodaření, avšak na druhé straně neexistuje možnost, jak ověřit jeho správnost, neboť neauditované mikro a malé účetní jednotky výkaz zisku a ztráty nezveřejňují. Tím dochází k eliminaci možnosti podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti a číst tak u těchto výkazů "mezi řádky". Z tohoto důvodu o nich nebude dále pojednáno.

Úkolem tohoto příspěvku je však upozornit čtenáře na vybrané oblasti, v rámci kterých je možné detailněji prozkoumat údaje prezentované v účetních výkazech, a to konkrétně na základě jejich vzájemné provázanosti a poukázat na způsoby, jakým je možné z účetních výkazů vyčíst více informací, než je na první pohled zřejmé. Na druhé straně si však článek neklade za cíl objasnit, jakým způsobem lze detailně hodnotit finanční zdraví či finanční výkonnost příslušného podnikatelského subjektu.

1. Účetní výkazy a základní vazby, které mezi nimi panují

V následujícím textu budou stručně charakterizovány jednotlivé účetní výkazy, které jsou součástí účetní závěrky střední a velké účetní jednotky. Zároveň budou objasněny základní vazby, které mezi nimi panují.

1.1 ROZVAHA

Rozvaha je z historického pohledu nejstarším účetním výkazem. Jedná se o stavový výkaz, který poskytuje přehled o finanční situaci dané účetní jednotky k příslušnému rozvahovému dni. Rozvaha je založena na bilančním principu spočívajícím v dvojím pohledu na majetek příslušné účetní jednotky. Aktiva podávají informace o druhu majetku (např. stavby, hmotné movité věci a jejich soubory, materiál, pohledávky z obchodních vztahů apod.). Pasiva podávají informace o daném majetku z vlastnického pohledu. Tedy zda byl daný majetek financován z vlastních či cizích zdrojů. To je tedy důvod, proč musí vždy a jednoznačně platit bilanční rovnost, viz rovnice (1)

Z rovnice (1) lze odvodit rovnici (2). Zjištěný výsledek se tak stane prvním důležitým podkladem pro rychlé zhodnocení příslušné účetní jednotky z pohledu jejího zadlužení a zároveň i možného předlužení.

Rozvaha je výkaz, který je vzájemně provázaný přes rozvahovou položku "Výsledek hospodaření běžného účetního období" s položkou "Výsledek hospodaření za účetní období", jež se nachází ve výkazu zisku a ztráty. Obdobně je tato položka zachycena i v přehledu o změnách ve vlastním kapitálu.

Dále lze vzájemnou provázanost spatřit ve vazbě na přehled o peněžních tocích, kdy příslušná položka slouží jako podklad pro úpravu výsledku hospodaření za běžnou činnost (výsledek hospodaření před zdaněním) na peněžní toky a umožňuje tak zjistit (s využitím dalších podkladů z výkazu zisku a ztráty a rozvahy) peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnosti) příslušné účetní jednotky.

1.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Výkaz zisku a ztráty (dále jen "VZZ") je tokový výkaz, jehož úkolem je podat informace o finanční výkonnosti příslušné účetní jednotky, tedy o výsledku hospodaření (zisk/ztráta) a dále o faktorech (výnosech, nákladech), které ovlivnily jeho hodnotu. V České republice se používá vertikální struktura VZZ, přičemž účetní jednotky mají možnost členit náklady dle druhu či účelu.

Z daného výkazu lze zejména zjistit:

  • provozní výnosy, provozní náklady, provozní výsledek hospodaření,

  • finanční výnosy, finanční náklady, finanční výsledek hospodaření,

  • výsledek hospodaření před zdaněním,

  • výsledek hospodaření po zdanění (ten je upraven o daň z příjmů splatnou a o daň z příjmů odloženou1),

  • převod podílu na výsledku hospodaření společníkům,

  • výsledek hospodaření za účetní období,

  • čistý obrat za dané účetní období.

Základní vazby tohoto výkazu lze spatřit na rozvahu a přehled o změnách vlastního kapitálu prostřednictvím položky výsledek hospodaření za účetní období, dále na přehled o peněžních tocích prostřednictvím položky výsledek hospodaření před zdaněním (za předpokladu, že je použita nepřímá metoda pro zjištění peněžních toků z hlavní výdělečné činnosti).

1.3 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

Přehled o peněžních tocích (cash flow) je tokový účetní výkaz, který podává informace o peněžních tocích účetní jednotky, tedy o schopnosti generovat peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty. Jeho úkolem je též objasnit použití těchto prostředků během příslušného období (zpravidla za jedno účetní období) a specifikovat, co konkrétně způsobilo změnu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Jedná se o velmi významný výkaz, který umožňuje uživatelům účetních informací zjistit o dané účetní jednotce řadů relevantních údajů, které by jinak nešlo zjistit přímo z rozvahy či VZZ.

V České republice je tento výkaz upraven českým účetním standardem pro podnikatele č. 023. Povinně jej sestavují střední a velké účetní jednotky.

Je možné konstatovat, že právě tento výkaz je jedním z nejdůležitějších výkazů, který informuje uživatele účetních informací o zcela zásadních skutečnostech ovlivňujících činnost příslušné účetní jednotky. Účetní jednotky však tento výkaz ne vždy správně sestaví. Často obsahuje chyby, které vznikly z důvodu neznalosti tvorby tohoto výkazu a dále se v něm mohou projevit i závažné nedostatky ve vazbě na zbylé účetní výkazy.

V daném výkazu lze podrobně analyzovat:

  • peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnosti) – dále jen "PCF",

  • peněžní toky z investiční činnosti – dále jen "ICF",

  • peněžní toky z finanční činnosti – dále jen "CFF".

1.3.1 Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti

Během analýzy tohoto účetního výkazu je žádoucí se zaměřit nejprve na PCF. V rámci PCF se zachycují zrealizované peněžní toky, které souvisí s hlavní činností podniku. Účetní jednotky mohou při sestavení peněžních toků z provozní činnosti použít přímou2 či nepřímou metodu. Nepřímá metoda je zatím v praxi více používaná. Je tomu tak z důvodu, že zjištění peněžních toků za provozní činnost je relativně rychlé. Vychází z úpravy výsledku hospodaření před zdaněním na peněžní toky. Aby jej bylo možné správně vyčíslit, musí se výsledek hospodaření před zdaněním upravit o nepeněžní operace, tedy operace, které ovlivnily výsledek hospodaření, avšak neovlivnily peněžní toky (tj. o odpisy; změnu stavu opravných položek; změnu stavu rezerv; zisk/ztrátu z prodeje stálých aktiv, dividendy apod.). Následně se zjištěný výsledek dále upraví o změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu (pohledávky z provozní činnosti, krátkodobé závazky z provozní činnosti, zásoby, krátkodobý finanční majetek).

Při studiu PCF je třeba zkontrolovat, zda účetní jednotka správně upravila výsledek hospodaření před zdaněním na peněžní toky. Je vhodné se zaměřit zejména na nepeněžní operace, kdy z výkazu zisku a ztráty lze ověřit, zda PCF opravdu vykazuje správnou hodnotu. K ověření je potřeba využít informace z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Při hodnocení je třeba brát v úvahu, že PCF by mělo vykazovat kladnou hodnotu. Jen tak je zřejmé, že účetní jednotka je schopna generovat peněžní prostředky či peněžní ekvivalenty z provozní činnosti.

1.3.2 Peněžní toky z investiční činnosti

Peněžní toky z investiční činnosti se zjišťují na základě přímé metody, v rámci které se posuzují jednotlivé účetní operace a zachycuje se jejich vliv na peněžní toky. V rámci této části přehledu o peněžních tocích se zachycují výdaje, které byly spojené s nabytím stálých aktiv, dále příjmy z prodeje stálých aktiv, zápůjčky a úvěry spřízněným osobám.

Při studiu ICF je vhodné se zaměřit na oblast prodeje stálých aktiv, kdy lze ověřit, zda daná účetní jednotka například již obdržela úhradu za prodaná stálá aktiva porovnáním položek:

B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv (přehled o peněžních tocích)

III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého majetku (výkaz zisku a ztráty)

Při hodnocení je třeba brát v úvahu, že ICF by mělo vykazovat zápornou hodnotu. Pokud tedy vykazuje zápornou hodnotu, je zřejmé, že účetní jednotka investuje a snaží se zajistit svoji produkční činnost i v budoucích obdobích (rozšíření výroby, modernizace apod.).

V opačném případě, pokud ICF vykazuje kladnou hodnotu, tak příslušná účetní jednotka zpravidla prodává svá stálá aktiva a záměrně neinvestuje do nových stálých aktiv, která zajišťují její produkční schopnost. Tím dochází ke snížení konkurenceschopnosti dané účetní jednotky na trhu, což může vést v brzké budoucnosti k finančním problémům za předpokladu, že příslušná účetní jednotka již tyto problémy nemá v současné době.

1.3.3 Peněžní toky z finanční činnosti

Peněžní toky z finanční činnosti se sestavují prostřednictvím přímé metody. Mají za úkol objasnit toky, které souvisí s financováním příslušné účetní jednotky prostřednictvím vlastního či cizího kapitálu (zpravidla dlouhodobého).

CFF může vykazovat kladnou hodnotu, v tomto případě si firma zajistila financování z vlastních či cizích zdrojů (následně je vhodné analyzovat, které zdroje ovlivnily dosažený výsledek) nebo obráceně příslušná účetní jednotka mohla hradit své zpravidla dlouhodobé závazky či vyplácet podíly na výsledku hospodaření.

Nelze uvést, zda je žádoucí, aby CFF vykazoval kladnou či zápornou hodnotu. Vždy záleží na situaci, ve které se účetní jednotka nachází. Z tohoto důvodu je však důležité, aby firma v ideálním případě dosáhla čistého zvýšení peněžních prostředků ze všech výše zmíněných činností.

1.4 PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

Přehled o změnách vlastního kapitálu je posledním účetním výkazem, který bude stručně charakterizován. Jedná se o informační zdroj, který umožňuje zjistit, jakým způsobem se změnil vlastní kapitál mezi dvěma rozvahovými dny.

Na rozdíl od předchozích výkazů, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněžních tocích, nemá tento výkaz přesně stanovenou strukturu. Tak jako je rozvaha a výkaz zisku a ztráty, je i tento výkaz upraven prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb.

Účetní jednotka je povinna v rámci tohoto výkazu vyčíslit zvýšení nebo snížení, ke kterému došlo v jednotlivých složkách vlastního kapitálu. Zároveň musí uvést vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

Tento výkaz je tedy zásadním způsobem provázán především s rozvahou, konkrétně s vlastním kapitálem. Porovnáním hodnot uvedených v přehledu o změnách ve vlastním kapitálu a hodnot zaznamenaných v rozvaze za běžné a minulé účetní období, lze identifikovat případné nesrovnalosti, ke kterým došlo při zpracování účetní závěrky.

Další vazbu mezi účetními výkazy lze spatřit mezi přehledem o změnách vlastního kapitálu a výkazem zisku a ztráty. Zde je možné provést kontrolu prezentované výše výsledku hospodaření za účetní období v rámci obou účetních výkazů.

2. Analýza účetních výkazů – vybrané oblasti

V následujícím textu budou prezentovány vybrané oblasti, na které je vhodné se zaměřit v rámci podrobnější analýzy účetních výkazů. Na základě výše uvedených vazeb, které panují mezi rozvahou, výkazem zisku a ztráty, přehledem o peněžních tocích a přehledem o změnách vlastního kapitálu lze získat detailnější informace o příslušné účetní jednotce. Tyto informace pak mohou sloužit k posouzení, zda daná účetní jednotka dodržuje zákon o účetnictví včetně dodržování zásady opatrnosti; zda se nenachází ve svízelné finanční situaci; jakým způsobem rozděluje výsledek hospodaření včetně informace, zda vyplácí dividendy či nikoliv; zda hradí veškeré závazky plynoucí z osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění; zda je v dané účetní jednotce zajištěno uchování majetkové podstaty apod.

Tab. 1 zobrazuje vybrané oblasti, které je možné detailněji prozkoumat v rámci prováděné analýzy účetních výkazů. Zároveň jsou zde uvedeny výkazy, které je potřeba prostudovat, aby bylo možné správně identifikovat výsledek.

Tab. 1 – Analýza účetních výkazů – vybrané oblasti

                   
Položka Požadavek Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Přehled o peněžních tocích Přehled o změnách vlastního kapitálu
a) Identifikace prodeje stálých aktiv a zjištění, zda účetní jednotka obdržela úhradu za jejich prodej X X
b) Identifikace stavu předlužení účetní jednotky X
c) Kontrola dodržování zásady opatrnosti X X
d) Kontrola rozdělení výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení X X X X
e) Hrazení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance X