Harmonogram účetní závěrky střední účetní jednotky

4.28.4

Harmonogram účetní závěrky střední účetní jednotky

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky střední účetní jednotky je zaměřena na:

1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

3. Sestavení účetní závěrky

4. Audit účetní závěrky

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

6. Vyhotovení výroční zprávy

7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky

8. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy

1. Přípravné práce na účetní závěrku

Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.

Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).

Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:

• Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.

• Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.

• Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.

• Ověření ocenění majetku a závazků.

• Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.

• Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis "Inventarizace majetku a závazků“.

Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.

Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace zahrnuje zejména:

• kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,

• vyúčtování dohadných položek,

• tvorbu a zúčtování rezerv,

• řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,

• tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,

• vyúčtování kurzových rozdílů,

• oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,

• vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),

• účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),

• vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,

• vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.

Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále "Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz.

Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.

Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.

Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.

Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:

• rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,

• a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.

Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.

Viz vnitřní předpis "Odložená daň“.

Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:

• zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále

• zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.

Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok

3.1. Účetní závěrka

V souladu s ustanovením § 18 ZoÚ tvoří účetní závěrku střední účetní jednotky:

1. rozvaha,
2. výkaz zisku a ztráty,
3. příloha,
4. přehled o peněžních tocích,
5. přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrku sestavuje střední účetní jednotka vždy v plném rozsahu:

ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU

Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.

K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení aktiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.

Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení pasiv" samostatně v položce "D:" nebo bude vykazováno v rámci závazků.

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.

PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE V PLNÉM ROZSAHU

Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu pro střední účetní jednotku zahrnuje základní informace vymezené v § 39 PVZÚ a další informace vymezené § 39b.

K základním informacím patří zejména:

• název a sídlo účetní jednotky, IČO dle veřejného rejstříku, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby dle účetní jednotky (statutární orgán);

• informace o použitých účetních metodách, zásadách;

• informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou;

• pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let;

• pohledávky a dluhy (jejich celkovou výši), které jsou kryty věcnými zárukami;

• zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;

• výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem;

• pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;

• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

K dalším informacím patří zejména (§ 39b PVZÚ):

• název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu, výši jejich vlastního kapitálu a výsledku hospodaření z účetní závěrky za poslední účetní období; tyto informace neuvádí, pokud by je vážně poškozovaly, nebo pokud jsou informace součástí širší konsolidované skupiny (nutné popsat v příloze);

• název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením; další informace o konsolidačních skupinách;

• informace o akciích, vyměnitelných dluhopisech a podobných cenných papírech;

• další informace o zaměstnancích; další informace o odměnách členům řídících, kontrolních a správních orgánů;

• informace o navrhovaném rozdělení zisku či úhradě ztráty;

• u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí účetní jednotky součástí ocenění majetku;

• výši odložené daně a její vývoj;

• informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze, včetně finančních dopadů;

• informace o transakcích se spřízněnými stranami.

Vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty včetně obsahového vymezení položek a jejich uspořádání upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění, stejně tak i obsah přílohy a dalších přehledů.

Pozn.: Ačkoliv to není nikde explicitně uvedeno, je vhodné v příloze účetní závěrky (má-li to na pochopení rizik souvisejících s činností účetní jednotky) zhodnotit dopady v současnosti probíhajících ekonomických změn – např. informace o dopadech konfliktu na Ukrajině na podnikání účetní jednotky a s tím související dopady rostoucích cen (obecně dopady inflace, či konkrétní dopady např. rostoucích cen energií).

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je při respektování ustanovení § 40, § 41, § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v pravomoci vykazující účetní jednotky.

ČÚS č. 023 Přehled o peněžních tocích uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.

PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem vlastního kapitálu z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

I tento přehled (jeho struktura) je v pravomoci vykazující jednotky.

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

Poznámka:

Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o peněžních tocích a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období").

Termín sestavení účetní závěrky: ................................... Odpovídá: ...................................

3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

4. Ověření roční účetní závěrky auditorem

V souladu s § 20 ZoÚ.

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy.

Základní termíny jsou:

• nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

• nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky

• nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě:

  1. povinného auditu, nebo
  2. pokud daňové přiznání zpracovává ("podepisuje")…