Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

101

Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

 NahoruLegislativní rámec účetní závěrky

Právní systém v České republice je založen na kodifikovaném právu. Regulace se provádí pomocí zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších právních předpisů. Základní právní normou pro všechny typy účetních jednotek je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl od svého prvního vydání již několikrát novelizován. Jeho předkladatelem je Ministerstvo financí České republiky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydávat prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydávání národních účetních standardů. V rámci těchto pravidel si pak účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Hierarchii současných účetních předpisů ukazuje následující schéma:

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky!

Důležité je, jak se určitá transakce bude vykazovat, aby věrně zobrazovala skutečnost, a teprve od toho se odvodí, jak se tato transakce bude účtovat (zásada přednosti obsahu před formou).

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ)

Tento zákon byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Větší novela s účinností od roku 2014 s řadou terminologických úprav souvisela s rekodifikací občanského a obchodního práva

S účinností od roku 2016 byla schválena zatím největší novela, která kromě řady drobných formálních úprav zavedla kategorizaci účetních jednotek a kategorizaci konsolidačních skupin.

S účinností od roku 2017 došlo k drobné novele zákona, která doplnila povinnost pro některé účetní jednotky vykazovat ve výroční zprávě, v konsolidované výroční zprávě nebo v samostatné zprávě nefinanční informace (§ 32f až 32i ZoÚ).

Nakonec s účinností od roku 2021 byl vložen nový § 21b ZoÚ týkající se zvláštního způsobu zveřejňování výročních zpráv (prostřednictvím České národní banky) a účetních závěrek některých obchodních korporací (prostřednictvím správce daně z příjmů).

Všechny uvedené změny budou podrobně probrány v příslušných kapitolách v souvislosti s účetní závěrkou a výroční zprávou.

Zákon člení účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZoÚ). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích – hodnota aktiv netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období. Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:

V případě mikro, malých a středních účetní jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou všechny účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. Dále pak za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu. Jedná se o tyto účetní jednotky, které jsou (§ 1a ZoÚ):

1. obchodní společnosti emitujících investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu,
2. bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
3. pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
4. penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
5. …