Novela účetní vyhlášky pro podnikatele od 1. 1. 2018

Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla novelizována s účinností od 1. 1. 2018 vyhláškou č. 441/2017 Sb. Novela vyhlášky navazuje na předpisy EU a dále reaguje na změny jiných právních předpisů. Upravuje zejména:

• Změna názvů, vykazování a obsahu některých aktiv a pasiv

• Dílčí zpřesnění položek nákladů

• Zpřesnění dalších přehledů účetní závěrky a přílohy

• Zpřesnění a doplnění účetních metod

1. Změna názvů, vykazování a obsahu některých aktiv a pasiv

• V rozvaze se slova "B. Dlouhodobý majetek" nahrazují slovy "B. Stálá aktiva" (účinnost od 1. 1. 2018). Připomeňme, že s účinností do 31. 12. 2003 jsme se v rozvaze s pojmem "Stálá aktiva" setkávali; poté byla nahrazena pojmem "Dlouhodobý majetek". Již v novele zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2017 byl doplněn § 19 odst. 8 ZoÚ o větu: "Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná." Čili v účetní závěrce za období 2018 se budeme opětovně setkávat se souhrnnou položkou "Stálá aktiva".

• Z položky "B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" se vypouští slovo výzkum, její název je nově "B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje". Důvodem je, že nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Podle IAS 38 se výdaje na výzkum vykazují do nákladů v období, ve kterém vznikly. Účetní jednotka, která provádí výzkum, má několik možností, jak účtovat o výsledcích výzkumu, např. na vrub nákladů běžného účetního období, nebo prostřednictvím časového rozlišené nákladů ve formě komplexních nákladů příštích období. Vždy bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje vznikne. V souladu s přechodným ustanovením platí: účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce "B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje v jeho odpisování podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce "B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek".

• Pravidla odpisování goodwillu i záporného se přesunují do § 56 a zpřesňuje se jejich znění. Zrušuje se text: "Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle však 120 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce." Nahrazuje se textem: "Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce." (Účinnost od 1. 1. 2018).

• Vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze se rozšiřuje o možnost volby, buď vykazovat časové rozlišení aktiv na samostatných řádcích v rámci pohledávek, nebo zůstat u dosud platného vykazování; a obdobně, buď vykazovat časové rozlišení pasiv na samostatných řádcích v rámci závazků, nebo zůstat u dosud platného vykazování. Novela vyhlášky stanoví:

"Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce "C.II.3. Časové rozlišení aktiv" nebo v položce "D. Časové rozlišení aktiv". Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná.“

"Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce "C.III. Časové rozlišení pasiv" nebo v položce "D. Časové rozlišení pasiv". Účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí. Kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy."

Tento postup umožňuje směrnice EU (časové rozlišení v aktivech jsou ve své podstatě pohledávky, časové rozlišení v pasivech jsou ve své podstatě závazky). V účetní závěrce za období 2018 je tedy dána možnost volby vykazování, přičemž se nemění ani položky časového rozlišení, ani postupy účtování o časovém rozlišení, ani jeho oceňování.

Připomeňme, že v našich podmínkách souhrnné rozvahové položky – Přechodné účty – jako poslední položky na straně aktiv i na straně pasiv, historicky zahrnovaly:

1. Časové rozlišení
2. Kursové rozdíly (byly vypuštěny z důvodu změny účtování)
3. Dohadné účty (byly přesunuty mezi pohledávky a závazky).

V účetní závěrce za období 2018 je možné vypustit i poslední položky na straně aktiv i pasiv, tj. časové rozlišení.

Poznámka k malé účetní jednotce, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a která se…