On-line 3měsíční
intenzivní studium
DPH 2022

Input:

Pravidla pro daňový doklad ve vztahu k nároku na odpočet DPH

2.12.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2024.2400.1
Pravidla pro daňový doklad ve vztahu k nároku na odpočet DPH

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Úvod

Pro uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") je pro plátce klíčové mít daňový doklad. Daňový doklad je pak v praxi vyžadován správcem daně prakticky u jakéhokoliv kontrolního postupu. Kromě daňového dokladu však vyžaduje správce daně pro prokázání nároku na odpočet DPH i řadu dalších důkazních prostředků pro prokázání přijetí plnění v daném rozsahu. Tento článek se zabývá podmínkami pro daňový doklad a je zde obsaženo také několik praktických příkladů.

Podmínky pro nárok na odpočet DPH ve vztahu k daňovému dokladu

Pravidla pro uplatnění nároku na odpočet DPH jsou obsažena zejména v ustanovení § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH (dále jen "ZDPH"). Z hlediska daňových dokladů je klíčové ustanovení § 73 odst. 1 ZDPH, které stanoví, že pro uplatnění nároku na odpočet DPH je plátce povinen ve vztahu k daňovému dokladu splnit tyto podmínky:

  • Při odpočtu DPH, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, musí mít příjemce plnění daňový doklad.

  • Při odpočtu DPH, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu EU, musí příjemce plnění daň přiznat a má mít daňový doklad, ale pokud nemá plátce daňový doklad, tak lze nárok prokázat jiným způsobem.

  • Při odpočtu DPH při dovozu zboží, pokud je plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4 ZDPH, tak musí daň přiznat a musí mít daňový doklad. Při odpočtu DPH při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4 ZDPH, musí vyměřenou daň zaplatit a musí mít daňový doklad.

  • Při odpočtu DPH, kterou plátce uplatnil v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, musí plátce daň přiznat a musí mít daňový doklad, ale pokud nemá plátce daňový doklad, tak lze nárok prokázat jiným způsobem.

Dále je důležité ustanovení § 73 odst. 5 ZDPH, kdy platí, že pokud neobsahuje doklad pro prokázání nároku na odpočet DPH všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.

Příklad – Daňová kontrola a ztracený daňový doklad u plnění zatíženého českou DPH

Finanční úřad provádí u plátce DPH daňovou kontrolu, kterou zahájil doručením oznámení do datové schránky dne 2. února 2024. Daňová kontrola byla zaměřena na řádky 40 a 41, tedy na uplatnění nároku na odpočet DPH za zdaňovací období leden 2023 až červen 2023. V rámci daňové kontroly však nebyl plátce DPH schopen předložit 5 daňových dokladů u plnění, která byla zatížena českou DPH, protože dané faktury nebyl schopen dohledat v archivu, ani v emailové korespondenci a ani se mu nepodařilo od obchodního partnera získat duplikáty, jelikož dodavatel byl v mezidobí zlikvidován. Daňový subjekt předložil však další dokumenty prokazující nárok na odpočet DPH (např. smlouvu, předávací protokoly, potvrzení o úhradě, dodací list, fotografie zboží). Celková částka odpočtu DPH je 42 tis. Kč. Jak bude postupovat finanční úřad?

Plátce DPH nesplnil primární povinnost, což je předložení daňového dokladu, protože při odpočtu DPH, kterou uplatnil jiný plátce, musí mít plátce daňový doklad, a proto bude nárok na odpočet DPH u těchto ztracených daňových dokladů zamítnut. Protože jde o doměření daně v rámci daňové kontroly, tak bude kromě doměřené DPH navíc stanoveno penále ve výši 20 % z doměřené daně (tedy ve výši 8 400 Kč). Navíc bude stanoven i úrok z prodlení, a to podle dnů prodlení s úhradou od původní splatnosti až do skutečné úhrady.

Příklad – Daňová kontrola a ztracený daňový doklad u pořízení zboží z EU

Finanční úřad provádí u plátce DPH daňovou kontrolu, kterou zahájil doručením oznámení do datové schránky dne 2. února 2024. Daňová kontrola byla zaměřena na řádky 3 a 5 a 43 a 44, tedy splnění povinnosti přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu EU a související uplatnění nároku na odpočet DPH za zdaňovací období leden 2023 až červen 2023. V rámci daňové kontroly však nebyl plátce DPH schopen předložit 5 daňových dokladů u pořízení zboží z Polska, protože dané faktury nebyl schopen dohledat v archivu, ani v e-mailové korespondenci a ani se mu nepodařilo od obchodního partnera získat duplikáty, jelikož dodavatel byl v mezidobí zlikvidován. Daňový subjekt předložil však další dokumenty prokazující nárok na odpočet DPH (např. smlouvu, předávací protokoly, potvrzení o úhradě, dodací list, fotografie zboží). Celková částka odpočtu DPH je 42 tis. Kč. Jak bude postupovat finanční úřad?

Při odpočtu DPH, kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu EU, je podmínkou pro nárok na odpočet DPH, že je daň přiznána a také má mít plátce daňový doklad, ale ZDPH dále stanoví, že pokud nemá plátce daňový doklad, tak lze nárok prokázat jiným způsobem. V případě, že budou další důkazní prostředky dostatečné, tak by měl být nárok na odpočet DPH uznán i v situaci absence daňového dokladu.

Pravidla pro daňové doklady

Pravidla pro daňové doklady přitom vymezují ustanovení § 26 až § 35 ZDPH. Pro daňové doklady pak platí zejména tato pravidla:

  • Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně.

  • Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu, přičemž elektronickou podobu má tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě ale musí souhlasit příjemce plnění.

  • Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba uskutečňující plnění.

  • Je také možné, aby osoba povinná k dani písemně zmocnila osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu, k vystavení daňového dokladu. Pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.

  • Vystavování daňových dokladů při dodání zboží nebo poskytnutí služby podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění (jiná pravidla platí pro provozovnu a osoby registrované k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa).

  • Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat plnění. Případně u vymezených plnění musí být vystaven do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, kdy nastala příslušná skutečnost (např. osvobozené dodání zboží do jiného členského státu EU).

  • U daňového dokladu musí být od okamžiku jeho vystavení do konce doby stanovené pro jeho uchovávání zajištěna věrohodnost jeho původu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost.

  • Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

  • Plátce má také povinnost na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.

  • Daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak.

Náležitosti daňového dokladu

U každého typu daňového dokladu ZDPH vymezuje dané náležitosti. Na základě ustanovení § 73 odst. 5 ZDPH ve vztahu k náležitostem daňového dokladu platí, že pokud neobsahuje doklad pro prokázání nároku na odpočet DPH všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Pro daňové doklady (nad 10 tis. Kč vč. DPH) je klíčové kvůli kontrolnímu hlášení uvedení náležitosti daňového identifikačního čísla (dále jen "DIČ"). V praxi totiž chybějící DIČ jakožto náležitost daňového dokladu může přinést komplikace, protože když není na daňovém dokladu uvedeno DIČ, tak pravděpodobně nebude dané plnění ani správně vykázáno v příslušné sekci kontrolního hlášení v detailu jednotlivého daňového dokladu (oddíl A4).

Podle § 29 ZDPH musí daňový doklad obsahovat tyto údaje:

  • označení osoby, která uskutečňuje plnění (obchodní firma nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo),

  • daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,

  • označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

  • daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

  • evidenční číslo daňového dokladu,

  • rozsah a předmět plnění,

  • den vystavení daňového dokladu,

  • den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,

  • jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

  • základ daně,

  • sazbu daně,

  • výši daně; tato daň se uvádí v české měně.

Pokud je to relevantní podle typu fakturovaného plnění, tak musí daňový doklad obsahovat rovněž tyto údaje:

  • odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,

  • "vystaveno zákazníkem", pokud je osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,

  • "daň odvede zákazník", pokud je osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.

  • Pokud je daňový doklad vystaven v případě plnění uskutečněného skupinou, uvede se na daňovém dokladu namísto označení skupiny, která uskutečňuje plnění, označení člena skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven v případě plnění uskutečněného pro skupinu, uvede se na daňovém dokladu namísto označení skupiny, pro kterou se uskutečňuje plnění, označení člena skupiny, pro kterého se uskutečňuje plnění.

Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje:

  • daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, pokud není jí přiděleno,

  • rozsah