prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.
NahoruÚčetní jednotky, které povinně sestavují výroční zprávu
Výroční zprávu sestavují účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Tuto povinnost nemají účetní jednotky, které jsou zbaveni povinnosti ověření účetní závěrky podle § 20 odst. 2 ZoÚ.
Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zprávy jsou součástí styku účetní jednotky s externími uživatel, kteří na základě informací z výroční zprávy činí ekonomická rozhodnutí. Údaje ve výroční zprávě obsažené slouží každému, kdo o ně projeví zájem. Jedná se o publikace v rozsahu několika nebo i desítek stran, včetně grafů, fotografií apod. Kvalitnímu obsahu odpovídá i forma, použitý papír a grafická úprava.
Výroční zprávu nemusí sestavovat účetní jednotky, které nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku (§ 20 odst. 2 ZoÚ):
-
sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
-
sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
-
pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
NahoruMinimální obsah výroční zprávy
Výroční zpráva by měla podle § 21 ZoÚ obsahovat informace nezbytné pro naplnění účelu výroční zprávy, jako jsou finanční a nefinanční informace:
a) o skutečnostech, které nastaly až po konci rozvahového dne, a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, Ve výroční zprávě tedy půjde o skutečnosti, které nastaly po konci rozvahového dne, nebyla o ně upravena účetní závěrka a je důležité zvýraznit, že nejsou součástí účetní závěrky (tj. ani přílohy). Může se jednat o prodej významné části majetku, uzavření úvěrové nebo obdobné smlouvy, ale i o prohlášení konkursu, likvidace apod.
b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky. Mohou být popsány budoucí cíle účetní jednotky nebo prognóza finanční situace. Jedná se např. o hlavní strategické cíle, nové produkty, projekty, technologie, postavení na trhu, budoucí investice do rozvoje společnosti, zaměstnanecká politika, základní finanční ukazatele a vývoj jejich trendů, atd.
c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje. Tyto údaje jsou v ČR nejčastěji součástí výkazu zisku a ztráty a budou podle něj konkretizovány jako náklady běžného období, nebo mohou být vykázány v rozvaze jako náklady příštích období v časovém rozlišení; méně pravděpodobné je, že v případě nákladů na vývoj budou tyto náklady aktivovány do dlouhodobého majetku. Měly by být také vyčísleny i výdaje plánované na tento účel.
d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích
Nejčastěji se uvádí vývoj zaměstnanosti, věková struktura zaměstnanců, vzdělávací programy pro zaměstnance, údaje o použití sociálního fondu (formy a objem příspěvků poskytnutých zaměstnancům na kapitálové pojištění, penzijní připojištění, stavební spoření apod.) a dále zapojení do programu ochrany životního prostředí v místě, kde se účetní jednotka nachází, popř. i v širším měřítku, formy účasti na podpoře vybraných společenských aktivit a projektů, a to především v oblasti zdravotnictví, charity, školství, ekologie, kultury a sportu.
e) o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí. V souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník došlo k zavedení nového pojmosloví. Zákon již nepoužívá pojem "organizační složka", nýbrž používá nově pojem "pobočka obchodního závodu".
f) požadované podle zvláštních právních předpisů, tzn. údaje nejen podle zákona o účetnictví, ale i podle…
